Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, výroční zpráva, která je právě projednávána, může být nahlížena z několika pohledů. Může být projednána tak, že k ní žádné výhrady nemáme. Můžeme mít obsahové výhrady k tomu, co je v ní napsáno a můžeme mít výhrady k tomu, co v ní napsáno není.

Já se budu věnovat té třetí oblasti. Ono je docela logické, že to ve zprávě není a tím, co ve zprávě z mého pohledu chybí, je určitý trend uvadající pověsti pana předsedy, týkající se jeho nezávislosti a nestrannosti. V průběhu roku 2018 se objevila celá řada kauz, které svědčí o tom, ctím samozřejmě presumpci neviny, že úřad je řízen velmi koncentrovaně a dochází tam k řadě velmi pochybných věcí, pochybných rozhodnutí týkajících se zejm. personálních věcí.

První kauzou, na kterou bych chtěl upozornit, je kauza, která je i mediálně výrazně probíraná. A to je takzvaná kauza případu Brno-střed. A tedy angažování brněnského komunálního politika Jiřího Švachuly. Opět říkám, ctím presumpci neviny, tento komunální politik je nyní trestně stíhán. Rozhodoval o investicích a veřejných zakázkách v Městské části Brno-střed. Současně ovšem vykonával jako člen rozkladové komise, jmenován předsedou Ing. Rafajem, dozor nad veřejnými zakázkami. Pan předseda tam jmenoval pana Švachulu navzdory skutečnosti, že nemá ani právní, ani jiné vysokoškolské vzdělání, ani patřičné zkušenosti na rozdíl od zaměstnanců ÚOHS.