Danuše Nerudová mě opravdu nepřestává udivovat. A bohužel čím dál víc.
Myslím, že přirovnání věty, fiktivní postavy MUDr. Štrosmajera ze seriálu Nemocnice na kraji města by bylo více než výstižné.
To, co občas vypouští v televizních debatách, už není ani úsměvné. Člověk si říká, jestli to vůbec myslí vážně a jestli tomu ještě někdo věří.
Teď přišla s tím, že chce kvůli zrušení televizních poplatků psát na Evropskou komisi a straší Česko pokutami a zastavením peněz.
To už je opravdu vrchol.
Místo aby hájila zájmy lidí v Česku, běží žalovat vlastní zemi do Bruselu.
Místo řešení problémů straší sankcemi.
A přitom jde o úplně jednoduchou věc:
Kdo se chce dívat – ať si platí.
Kdo nechce – ať neplatí.
Tak to funguje dnes úplně normálně. Netflix, HBO, Spotify… nikdo nikoho nenutí.
Proč by měl někdo v roce 2026 povinně platit televizi, na kterou se třeba vůbec nedívá?
To není žádná „obrana demokracie“.
To je jen snaha udržet starý systém, který už dávno nedává smysl.
A teď realita, kterou už paní Nerudová jaksi neříká:
V Evropě má každý stát jiný model financování médií
Někde jsou poplatky, jinde daně, jinde rozpočet
A světe div se – žádné sankce se kvůli tomu nedějí
Takže to její strašení?
Spíš politická bublina než realita.
Upřímně – mnohem víc než ten návrh mě děsí něco jiného.
Že někdo, kdo má zastupovat Českou republiku v Evropě, místo hledání řešení radši běží žalovat vlastní zemi.
Já v tom mám jasno.
Povinné poplatky jsou přežitek.
Svobodná volba je cesta.
A strašení Bruselem na tom nic nezmění.
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku








