Část sparťanských fanoušků jela do Teplic speciálně vypraveným vlakem, který cestou zdevastovali skoro jako v legendárním Smyczkově filmu Proč? (1987). „Zničili záclonky, podokenní stolky, odpadkové koše nebo části toalet,“ řekla policejní mluvčí. „V jednom voze rozbili okno a prokopli výplň stěny, další je posprejovaný nápisy.“ V teplické hospodě pak sparťani hajlovali a u stadionu vyvrátili plot. Na hřišti vulgárně nadávali a házeli dýmovnice a světlice, takže hra musela být několikrát přerušena.
Jako Sparťan mám s těmito primitivy částečně společnou identitu, spočívající ve vztahu k letenskému klubu. Snad ale nemusím vysvětlovat, že je to to jediné, co mně s nimi spojuje. Chuligány přece nebudu obhajovat jen proto, že mají stejně jako já rádi Lafatu, Kadeřábka a Ujfalušiho. Jsou to prostě gauneři. Já gauner nejsem a bez takhle děsivě nastavené „kolektivní identity“ se v životě obejdu.
„Stejný hlad, řvavý a frustrovaný, hlad po společenství nebo jen po tom být spolu, pochodovat, zpívat a společně nenávidět,“ napsal o tom kdysi švýcarský kulturní teoretik Denis de Rougemont. Mohl bych tu citovat i další analytiky masového chování, kteří se fenoménem kolektivního násilí a davové iracionality zabývali. Mohl bych moralizovat a ptát se, proč policie nezasáhla důrazněji. Jako politik bych mohl nabízet „zázračná“ řešení, třeba v podobě zpřísnění zákonů nebo povinných psychotestů pro všechny návštěvníky stadionů. Vypadalo by to efektně, ale bylo by to laciné, populistické a hloupé.
Zázračná řešení neexistují. Lék na fotbalové chuligánství je prostý – stačí jen důsledně používat nástroje, které už máme. Vlak zničili konkrétní lumpové, bordel na hřišti dělali konkrétní výtržníci. Ti by teď měli být jasně identifikováni a potrestáni. Ale hlavně by to viníci měli všechno zaplatit, a to včetně nákladných policejních manévrů.
Psali jsme:
_635791562425336712.jpg&id=106679)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pravybreh.cz
