„Ohromné, všude na zemi tlející phejly vydávají výmluvné svědectví o bývalé, na věky zašlé kráse lesní; až ty setlí, až vymře rod starých obyvatelů, kdo vzpomene nádhery a slávy, kdo si představí jak to tu vypadalo, a jak vládli živlové a hmyz, jak se lopotil člověk, aby zničeno bylo nebetyčné sloupoví tohoto velkolepého chrámu přírody.“

To je obraz mrtvého lesa Šumavy po kůrovcové kalamitě, který již před 122 lety vykreslil její „dvorní“ spisovatel Karel Klostermann. Co se změnilo do dnešních dnů?

Novelou zákona o ochraně přírody a krajiny se ministerstvo životního prostředí snaží zavést jednotný systém do mechanismu fungování národních parků v České republice. Ovšem specifickým rysem šumavského národního parku je skutečnost, že se na jeho území nachází 22 obcí, kde žijí a pracují tisíce obyvatel. Ministerstvo navrhuje, aby bezzásahová zóna pokrývala více než polovinu šumavských lesů. A na příštích patnáct let chce vyhlásit moratorium na neměnnost stanovených zón národních parků.