Jednou z cest může být změna pravidel pro vracení DPH turistům z tzv. třetích zemí, tedy z oblastí mimo Evropskou unii. Platí tu limit 2000 Kč, nikoliv ovšem jako strop, ale naopak jako minimum pro žádání o daňovou vratku. A s tímhle limitem se už nějakých 14 let nehýbalo, přestože důvody by tu pro jeho snížení byly. Například konkurenceschopnost s okolními zeměmi – v takovém Německu žádný takový limit není.

Ale nejde jen o srovnávání. Odpůrci změny by určitě argumentovali zeměmi, které naopak mají limit vyšší. My bychom se ale měli řídit lepšími příklady a především svými vlastními zájmy. Před pár dny jsme téma „tax free“ probírali ve sněmovním podvýboru pro cestovní ruch. A zaujalo mě – kromě jiného – jak to formuloval jeden z účastníků debaty: turisté si z ČR nemají odvážet nákupy jen z Pařížské ulice, tedy z pražského středobodu luxusních nákupů….

Vím, že celý problém není jednoduchý, že nemůžeme dopředu s jistotou vědět, jaký přesný efekt by snížení limitu na vratku DPH mělo. Ale stejně jsem přesvědčen, že efekt by to byl pozitivní a že mnohé kritické argumenty jsou liché. Že to přinese větší administrativní zátěž? Ale kdeže… Navíc právě teď prochází celní správa další elektronizací. Že to sníží příjmy z DPH do státního rozpočtu? Trochu nepochybně ano, ale na druhou stranu to může mít jiné pozitivní dopady na ekonomiku. Ať už jde o podporu tradičních řemesel, cestovního ruchu či vyšší zaměstnanosti. Podle některých odhadů přináší každá koruna daňové vratky zpět do ekonomiky téměř čtyřnásobek – konkrétně 3,90Kč. A i kdyby to bylo o trochu méně, stále se to vyplatí.