Situace se přitom nevyvíjí dobře ve více částech regionu – pásmo Gazy čelí humanitární katastrofě a je na pokraji hladomoru, v Sýrii po prosincovém převratu panuje naprostý chaos a Írán vyhrožuje Izraeli i Spojeným státům.

Na začátku svého mandátu americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem prezentovala uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem jako jednu ze svých zahraničněpolitických priorit. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu, kterého s Trumpem spojuje dlouholeté přátelství, byl dokonce vůbec prvním zahraničním státníkem, který znovuzvoleného amerického prezidenta navštívil v Bílém domě.

Spojené státy během první fáze příměří navrhly, že by po porážce Hamásu mohly dočasně spravovat pásmo Gazy. Oblast by se tak podle Trumpových slov mohla díky americkým investicím proměnit v „riviéru Blízkého východu“. Kontroverzní plán následně podpořil sdílením bizarního videa vygenerovaného umělou inteligencí, na němž se ruiny v Gaze pod americkou správou mění v mrakodrapy, hotelové komplexy, a zlaté sochy Donalda Trumpa v nadživotní velikosti. Nápad, který počítal s vysídlením Palestinců z pásma Gazy do jiných států, byl ale už dříve razantně odmítnut nejen Palestinou, ale také mezinárodním společenstvím.

Když na počátku března vypršela první fáze příměří, americké administrativě se začala perspektivnější zdát realizace mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem.