Situace se přitom nevyvíjí dobře ve více částech regionu – pásmo Gazy čelí humanitární katastrofě a je na pokraji hladomoru, v Sýrii po prosincovém převratu panuje naprostý chaos a Írán vyhrožuje Izraeli i Spojeným státům.
Na začátku svého mandátu americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem prezentovala uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem jako jednu ze svých zahraničněpolitických priorit. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu, kterého s Trumpem spojuje dlouholeté přátelství, byl dokonce vůbec prvním zahraničním státníkem, který znovuzvoleného amerického prezidenta navštívil v Bílém domě.
Spojené státy během první fáze příměří navrhly, že by po porážce Hamásu mohly dočasně spravovat pásmo Gazy. Oblast by se tak podle Trumpových slov mohla díky americkým investicím proměnit v „riviéru Blízkého východu“. Kontroverzní plán následně podpořil sdílením bizarního videa vygenerovaného umělou inteligencí, na němž se ruiny v Gaze pod americkou správou mění v mrakodrapy, hotelové komplexy, a zlaté sochy Donalda Trumpa v nadživotní velikosti. Nápad, který počítal s vysídlením Palestinců z pásma Gazy do jiných států, byl ale už dříve razantně odmítnut nejen Palestinou, ale také mezinárodním společenstvím.
Když na počátku března vypršela první fáze příměří, americké administrativě se začala perspektivnější zdát realizace mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem.
Iniciativy ohledně druhé fáze příměří mezi Izraelem a Hamásem, ať už americké, nebo ty, jež byly navrhnuty na summitu arabských států v Káhiře, totiž nebyly úspěšné. Americká pozornost o dění v regionu tak začala slábnout, a Zvláštní vyslanec Spojených států pro Střední východ, Trumpova pravá ruka Steve Witkoff, začal namísto do Izraele pravidelně létat do Moskvy na setkání s Vladimirem Putinem.
Dění na Blízkém východě začalo být ve stínu jednání o míru na Ukrajině lehce opomíjeno, čehož 18. března Izrael využil k obnovení ofenzivy v pásmu Gazy. Poslední dva měsíce tak izraelské síly podnikají každodenní nálety, jejichž oběťmi jsou především palestinští civilisté, včetně dětí, ale i řada humanitárních pracovníků. Půl milionu lidí bylo donuceno k evakuaci. Do oblasti také na příkaz izraelské vlády nesmí putovat žádná humanitární pomoc, včetně léků a potravin. Podle nejnovějších dat OSN tak má být část obyvatelstva pásma Gazy na pokraji hladomoru. V posledních dnech Izrael navíc oznámil plán na plné vojenské obsazení Gazy a začal s mobilizací rezervistů. Jedinou dobrou zprávou ohledně konfliktu v Gaze je přislíbení opětovného proudění humanitární pomoci.
Válka mezi Izraelem a Hamásem ale bohužel zdaleka není jedinou krizí, jež v regionu probíhá. V prosinci loňského roku došlo v Sýrii, kterou více než deset let sužovala občanská válka, k převratu. Po více než padesáti letech tak zemi přestala řídit autoritářská dynastie Asadů. Vlády se ujalo islamistické uskupení Hajját Tahrír aš-Šám, v čele s Ahmadem Šarou, bývalým bojovníkem al-Káidy. Přestože se nové vedení státu snaží stát součástí mezinárodního společenství a usiluje zejména o dobré vztahy se Spojenými státy, situace v Sýrii je kritická. Od převratu totiž po internetu kolují drastické záběry náboženských a etnických čistek, zejména alavitů a drúzů.
Nestabilní situace v okolních zemích navíc nahrává Íránu. Ten se nedávno pochlubil novou balistickou střelou s doletem 1200 km. Poté, co izraelský premiér Netanyahu oznámil, že za raketovým útokem Huthíú poblíž letiště v Tel Avivu stojí Írán, Teherán varoval, že může zaútočit na americké nebo izraelské cíle. Ještě v dubnu přitom zástupci Spojených států a Íránu prostřednictvím ománské diplomacie jednali o íránském jaderném programu. A přestože Teherán hrozil odpalováním balistických raket, podle posledních informací hodlá v dialogu s USA pokračovat.
Americký prezident tento týden absolvoval třídenní návštěvu na Blízkém východě.
Donald Trump zamířil do tří států v Perském zálivu-Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů. Doprovod mu dělali nejen ministři zahraničí, financí a obchodu, ale také delegace amerických podnikatelů v čele s Elonem Muskem a Markem Zuckerbergem. To napovídá, že předmětem rozhovorů nebylo řešení krizí, které sužují ostatní státy regionu, ale něco, co je Trumpovu srdci mnohem bližší – byznys.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Má Donald Trump vaše sympatie?
autor: PV
