Děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, jsem velmi ráda, že dnes projednáváme tento zákon ve druhém čtení. Jak potravinová soběstačnost, tak potraviny druhé jakosti jsou jedním z nejdůležitějších témat, jelikož neustále bojujeme se špatnou kvalitou potravin, co se k nám dováží. Myslím si, že kromě vlastních bezpečnostních sil a ochrany hranic není nic důležitějšího.

Nejprve se zmíním o potravinách druhé jakosti na našem trhu. Tato novela totiž zakazuje uvádět na český trh potraviny označené stejně s potravinou prodávanou v jiném státě Evropské unie, pokud má jiné složení nebo vlastnosti. Jinak řečeno, pokud mají rybí prsty prodávané v Česku stejný obal jako ty v Německu, musí být stejné i z hlediska kvality. Pokud bude složení odlišné, musí to být na první pohled poznat v obalu, aby nás obal neuváděl v omyl.

To nelze zdůvodnit žádnými důvody, jakože Češi mají jiné chutě a podobně. Český spotřebitel rozhodně není nic míň, než třeba německý spotřebitel, jak to může vyplývat z nabídky horší kvality potravin na našem trhu. Kromě potravin druhé jakosti je dalším velkým tématem potravinová soběstačnost, kterou je více než nutné podpořit zákonem, jinak se může stát, že skončíme jako na Slovensku, kde mají zhruba 38% soběstačnost.

A ještě hůře, jakmile začne nějaká vážnější krize, což se právě stalo v souvislosti s koronavirem, může být zásobování ze zahraničí velmi zranitelné. Každá země si svůj trh hlídá, i my si ho musíme pohlídat. Musíme více podporovat naše zemědělce a odbyt jejich výrobků. Ze zahraničí sem musí směřovat jenom tolik potravin, aby to neomezilo naše vlastní zemědělství. Pokud si necháme naše zemědělství nadnárodními řetězci zlikvidovat, setkáme se s takovým zdražením potravin a budeme jejich rukojmími tak, až nám to nebude milé a potom už bude pozdě.