Domluvit se není snadné, nicméně náročné a vleklé soudní spory, nadměrné zasahování úřadů do soukromí rodiny i možné netransparentní procesy rozhodování o péči o dítě – to jsou jen některé důvody, kvůli kterým rozhodně stojí za to se o dohodu alespoň pokusit.

Pokud k ní nedojde, děti mohou být vystaveny nejistotě i bezmoci, kterou budou prožívat o to citlivěji ve chvíli, kdy mají dojem, že své rodiče ztrácí. Navíc během soudního sporu o péči jsou děti vystaveny obrovské zátěži, na níž nebyly zvyklé. Jsou nuceni dělat těžká životní rozhodnutí a často ani nerozumí tomu, proč po nich někdo chce vědět, jestli jsou radši, když je ze školy vyzvedává máma, nebo táta.

Vždy myslet především na potřeby a zájem dítěte

Ani pro rodiče není situace jednoduchá a často se s výsledkem soudního rozhodnutí minimálně jeden z rodičů neztotožní. Nicméně jsou to právě rodiče, v jejichž rukou je dítě a jeho spokojenost v období rozvodu. A jsou to právě rodiče, kteří můžou dát soudním tahanicím pomyslnou – i nepomyslnou – stopku, a vydat se cestou dohody. Ta sice může být nakonec „pouhým” kompromisem dvou ideálních představ, ale zajistí alespoň částečnou spokojenost rodičů a nejvyšší možnou spokojenost dítěti.