Kroky české vlády, ať už v oblasti ekonomické a sociální, tak dnes především branně bezpečnostní, vyvolávají oprávněné obavy. Po podpisu vazalské smlouvy se Spojenými státy (tzv. Defence Cooperation Agreement, DCA) – vláda smlouvu podepsala za jásotu ministryně Černochové a spřátelených mainstreamových médií a nyní ji posouvá do sněmovního projednávání – je na stole další dokument obdobné brizance. Poslanecká sněmovna má na aktuálním zasedání projednat vládní návrh novely Ústavy a ústavního zákona o bezpečnosti ČR. Jde o to, aby vláda mohla rozhodnout bez souhlasu českého parlamentu o vyslání českých ozbrojených sil do zahraničí nebo o pobytu ozbrojených sil jiných států na území ČR.

To je zásadní změna snižující význam parlamentního rozhodování v bezpečnostní oblasti limitně k nule. Dosud musela vláda s podobným návrhem (a třeba i jen s povolením průjezdu cizích vojsk přes naše území) nejprve oslovit Poslaneckou sněmovnu a ta pak vyslovila nebo nevyslovila souhlas. Obvykle šlo o vyslání našich vojenských specialistů do zahraničních misí, které se nikdo ani nepokusil veřejnosti vysvětlit. A tak naši vojáci bojovali (a mnozí též umírali) kdesi v zemích Třetího světa, ačkoli tyto konflikty neměly pro naši zemi žádný význam a ani žádná mezinárodní dohoda nás z té účasti nenutila. Někdo si prostě chtěl hrát na vojáky, řeklo by se triviálně.