Vláda podepsala smlouvu s Američany na letouny F-35 za miliardy, které platíme teď a letadla uvidíme za deset let, možná. Od Švédů koupíme 145 obrněných vozidel pěchoty za 6 miliard. Od Němců koupíme tanky za další miliardy. A od zbrojaře Strnada nové vojenské Tatry – dejme tomu, tady aspoň neroztáčíme kola cizího průmyslu, ale snad toho našeho.

Paní ministryně obrany se nedávno pochlubila, že už uzavřela kontrakty za půl bilionu korun – to je 500 miliard! Pro srovnání, náklady na starobní důchody stojí stát ročně 90 až 100 miliard. Paní ministryně Černochová z ODS utratila za novou výzbroj už pět ročních rozpočtů na starobní důchody, kdy vláda současně tvrdí, jak na valorizaci penzí už nezbývá a předčasné odchody do penzí je třeba přiškrtit. Protože na to stát nemá.

Rozumím, že musí armáda přezbrojit a že musí plnit závazky vůči NATO. Jen nerozumím, proč například kupujeme pro armádu pětkrát předražené kulomety za 1,5 miliardy od českobudějovické firmy, a když na to média poukáží, aktéra toho byznysu ještě na obraně povýší (více ZDE). Zřejmě v duchu hesla: Psi štěkají a karavana jde dál.

Hranice mezi zodpovědným zajištěním naší obranyschopnosti a válečnými choutkami, kořeněnými mámením byznysu, bez ohledu na situaci v zemi a názory občanů, je velmi tenká. Nezájem o službu v armádě nastavuje paní ministryni zrcadlo.