Dohoda byla totiž dvanáct hodin na to jednou ze stran hrubě porušena, prezidentský palác byl dobyt, Janukovyč utekl a Evropská Unie se ráno tvářila, jakoby Janukovyčovi večer svým podpisem nic nepřislíbila. Nechovám žádné sympatie vůči Janukovyčovi, ale Brusel tím že stvrdil dohodu s ním a tím ho legitimizoval, naservíroval při dalším překotném vývoji dokonalou záminku pro Putina, který se neváhal chopit příležitosti.

Důsledkem toho je současná situace, kdy 16. 3. na Krymu proběhne referendum, jehož výsledek předem známe a kdy 17. 3. tamní ozbrojenci zahájí tlak na jednotky ukrajinské armády, které jsou na Krymu dodnes v hojném počtu. Tedy tlak nebo útok. Spolu s nepředvídatelným vývojem situace na východní Ukrajině a evidentními rozpory, které již nyní s blížícími se prezidentskými volbami propukají uvnitř kyjevské vládní koalice, to znamená, že se 45 milionová země, nedaleko od České Republiky, ocitá na samotné hraně krvavé války.

Už dnes by měla mít Evropská unie i Česká republika plán reakce na eskalaci ukrajinského problému. Zatím nevidíme ani náznak toho, že by na tomto plánu někdo pracoval. Jestlipak v Bruselu vědí, že hranice Evropské unie nekončí pár kilometrů za Berlínem, ale přímo v zóně konfliktu? Jestlipak mají připravený krizový plán pro případ, že se celý pokus o eurointegraci Ukrajiny zvrhne v krvavou lázeň? Bude pak východní hranice unie, tedy polskou a slovenskou hlídat evropská agentura Frontex, která doposud čelila desítkám tisíc imigrantů - Afričanů a Arabů připlouvajících do Evropy po Středozemním moři?