Kolegyně, kolegové,

já jsem chtěl jenom vystoupit s krátkou obhajobou svého malého, drobného pozměňujícího návrhu. Nicméně i na základě toho, co tady bylo řečeno mým předřečníkem, a vůbec co teď občas zaznívá okolo tohoto zákona, tak bych přece jenom chtěl aspoň maličko říct něco na jeho obhajobu.

Já mám pocit, že to, co tady zaznívá, je až dost jakoby v takové akademické rovině a obyčejný člověk se v tom jen stěží vyzná. Koneckonců i teď přítomnost ve sněmovně mně asi dává za pravdu, že to není téma, které by nějak hýbalo společností. (Řada lavic prázdných, dle tabule přihlášeno 165.) Ale já si myslím, že by právě bylo dobré aspoň na několika věcných příkladech říct, co konkrétně ten zákon přinese, co konkrétně bude pro občany znamenat. Tak alespoň pár těch věcí.

Mně osobně, vlastně jako občanovi se mj. na tom zákoně líbí, že nově přichází s možností kompenzací vlastníkům nemovitostí v památkových zónách a rezervacích. Laicky řečeno, mnozí to znáte, máte dům na náměstí, v historickém centru, v památkové zóně, ten dům není památkou, ale i tak přijde památkář a řekne vám - chcete si vyměnit okna, ta okna nemůžou být plastová, musí být dřevěná. Ta jsou pochopitelně dražší. Takže my tomu vlastníkovi dáváme nějakou povinnost, ale už mu neříkáme, kde na to má vzít. Dneska nově ten zákon umožní to, že stát bude moci nějakým způsobem případně tyto zvýšené náklady kompenzovat. Takže to je konkrétní příklad, jak ten zákon mění dosavadní zvyklosti nebo tu dosavadní právní normu.