Jurečka (KDU-ČSL): Sice jsme si všichni rovni, ale někteří jsme si rovnější

26. 9. 2019 19:32

Projev na 34. schůzi Poslanecké sněmovny 26. září 2019 k Žádosti Senátu o vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby proti prezidentu republiky Miloši Zemanovi k Ústavnímu soudu pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku podle čl. 65 Ústavy ČR

Jurečka (KDU-ČSL): Sice jsme si všichni rovni, ale někteří jsme si rovnější
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marian Jurečka
reklama

Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, páni ministři dva, kolegyně, kolegové.

A také zdravím dnes výjimečně i veřejnost na galerii, protože i dopoledne i teď je vidět, že tady je zájem veřejnosti, dopoledne byl větší, o toto téma je, a musím říct, že mě mrzí, když jsem dneska slyšel pana předsedu Sněmovny Vondráčka, který pročítal počty omluvených poslanců, kolik je dnes omluvených poslanců, mnoho z nich ještě večer tady bylo mezi námi, byli zdraví, plní síly a dnes se do rána záhadně ztratili. Já chápu, že může se stát ledacos, ale přece jenom není obvyklé, aby u tak důležitého tématu jedna čtvrtina poslanců a poslankyň chyběla.

Protože si myslím, že chápu různé povinnosti v krajích, odborné konference, zahraniční cesty, ale myslím si, že jsou určité okamžiky, kdy se hlasuje např. o důvěře, nedůvěře vládě, případně když se tady projednávají ústavní zákony, Ústava, případně věci, které souvisí s Ústavou, tak si myslím, že by mělo být povinností, pracovní normální povinností poslance tady dneska prostě být, ať se na to téma ten poslanec dívá jakkoliv. Ať už je pro, nebo proti. Ale myslím si, že to má nějakou důležitost a vážnost.

Já si dovolím začít trošku netradičně, než mí předřečníci dnes. A dovolím si tady přečíst dva sliby. Ten první je slib poslance a senátora. "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj mandát budu vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí."

A pak si dovolím přečíst slib prezidenta republiky. "Slibuji věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat její Ústavu a zákony. Slibuji na svou čest, že svůj úřad budu zastávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí." A tady se dostávám k mé podstatě toho dnešního vystoupení, kdy si kladu otázku, tak jak si to tady kladou předkladatelé senátní ústavní žaloby, jestli pan prezident nevybočil z rámce toho svého slibu. Jestli respektuje Ústavu a zákony této země. Protože každý občan, každá firma musí respektovat zákony, které se na ní vztahují. A v okamžiku, kdy je porušujeme, tak máme mít před tím zákonem rovnost a má ten zákon mít na nás všechny stejný dopad.

A já nejsem právník. A nejsem ten, kdo by se specializoval na problematiku ústavněprávního výboru. Ale v této věci jsem se snažil poslouchat ty lidi, kteří k tomuto tématu mají co říci. A mé rozhodnutí, proč jsem se rozhodl tady dnes v hlasování, které možná s vysokou pravděpodobností tedy, asi nebude úspěšné v tom slova smyslu, abychom dokázali tuto ústavní senátní žalobu posunout k Ústavnímu soudu, ale já jsem se rozhodl toto úsilí podpořit. A vycházím asi, řekněme, opírám to své rozhodnutí o autoritu, která v této věci je opravdu povolaná. A sice, když jsem poslouchal v posledních měsících vyjádření předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského, tak si myslím, že on v těchto věcech ty věci poměrně jasně pojmenoval.

A já si tady dovolím některé odcitovat. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus. "Nečinnost prezidenta Miloše Zemana, který nerozhodl o návrhu premiéra Andreje Babiše na odvolání ministra kultury není podle něj v souladu s ústavním pořádkem. Absolutním pánem vlády je premiér. A premiér má, dá se říci, neomezenou kompetenci, koho si prostřednictvím prezidenta do vlády nominuje. A koho prostřednictvím prezidenta z vlády odstraní." Zdůraznil šéf Ústavního soudu tzv. kancléřský princip české Ústavy. Právě fakt, že Ústava neukládá v této věci prezidentovi žádnou lhůtu, čím argumentuje Zeman, podle Rychetského znamená, že hlava státu nemá prostor pro úvahy a má tuto povinnost splnit bez zbytečného odkladu.

V tomto bodě je Ústava nekompromisní." Konec citace. To říká člověk, který si myslím, že je opravdu velice kompetentní na problematiku ústavního práva. A my jsme dneska v situaci, kdy bychom se měli rozhodnout, jestli právě těmto lidem, kteří této problematice rozumí, nedáme šanci, aby posoudili to, jestli prezident ČR se pohyboval mimo rámec Ústavy.

Mimochodem - kdekoliv a kdykoliv demokraté nečinně přihlíželi k podkopávání principů státu, tedy i respektování Ústavy. Vedlo to následně k oslabení anebo rovnou k likvidaci demokracie jako takové, a k nástupu různých forem totalitních režimů. A tady máme prezidenta, který zkouší, kam až může v rámci Ústavy se dostat, kdy může prolomit, ohnout. A já si myslím, že je důležité, abychom tady dali prostor proto, aby se jednou provždy jasně okolíkovalo hřiště a řeklo se: Toto je v souladu, toto není.

V minulosti tady byly u předchozích prezidentů také určité pochybnosti, jestli i oni nevybočovali z rámce Ústavy. A proto jsem přesvědčen, aby pro budoucnost se tady v těchto věcech i právě formou posouzení, které by měl provést Ústavní soud, v těchto věcech udělalo jasno. Dovolil bych si doplnit ještě pár momentů, které souvisí přímo s Ústavou, ale také s kompetencemi našeho pana prezidenta a ctění, jeho ctění naší legislativy a rozhodnutí třeba soudů. Musím říct, že mně vadí, pokud prezident ČR nerespektuje a nevykonává své pravomoci. Jako je např. otázka jmenování vysokoškolských profesorů, kteří z pohledu vysokoškolského zákona i vnitřních předpisů Karlovy Univerzity splnili veškeré předpoklady proto, aby byli jmenováni profesory.

A v okamžiku, kdy prezident píše dopisem ministru školství a argumentuje etickým kodexem školy a docentovou - a teď cituji: Morální degradací a vyvozuje je z Ošťádalových kontaktů s komunistickou státní bezpečností, tak mně to ve světle toho, koho je prezident ochoten následně jmenovat premiérem, přijde více než úsměvné. Pak je to také otázka nerespektování soudů v kauze novináře Peroutky. Tady mě mrzí, že pan prezident prostě neuměl přijít a chlapsky říci: Spletl jsem se. Omlouvám se. Omlouvám se rodině.

A bohužel ten soud zbytečně se musel odehrát. Nás daňové poplatníky to stálo bezmála 200 tis. korun. Chybujeme každý. I já jsem se z tohoto místa, v této sněmovně několikrát omlouval za věci, které jsem řekl třeba nepřesně, nebo kde jsem třeba pochybil. Pan předseda Faltýnek tady měl velké emotivní vystoupení. Cítil se býti tady potřísněn láskou a byl z toho celý mokrý, jak on sám říkal.

Přiznám se, na mě to tak nepůsobilo. A hlavně, když pan Faltýnek říkal, že tady není definice, která by říkala, co to je hrubé porušení Ústavy, tak ona už tady dneska jednou zazněla a já jí tedy znovu odcituji, protože ta definice je dána. Shodli se na ní také odborní ústavní právníci, pan Kysela, pan Wintr v roce 2017. A jasně říkají. Jednorázové porušení pravidla či principu zásadní důležitosti, ale také opakované porušování Ústavy, které v důsledku podvrací ústavní systém.

Jasně tyto věci definovali. Pan kolega Faltýnek tady také ještě říkal, že když se dohraje fotbalový zápas, tak prostě je odehráno, nedá se s tím nic dělat. Říkal to ve vztahu k těm minulým prohřeškům pana prezidenta, o kterých hovoří senátní ústavní žaloba. Ale ono v tom sportu funguje také to, že když se zjistí, že ten sportovec hrál nefér, že dopoval, tak následně jsou mu například i ty ceny, které získal, ta umístění, odebrána. Jedna věc je, že nevrátíte ten zápas, ale druhá věc, že jasně řeknete, kde je fair play. A já chci, aby to fair play platilo i tady u nás v politice v České republice.

A trošku mi to připomíná takový ten nešvar, který se tady rozmáhá v poslední době, a to je, že sice jsme si všichni rovni, ale někteří jsme si rovnější a prostě takové ty papalášské manýry, že na některé lidi spravedlnost jako že by neměla metr. A já si myslím, že by bylo dobré, abychom toto umožnili.

A já mám závěrečné shrnutí. Mám zásadní otázku, kterou si kladu při rozhodování: porušil prezident Ústavu? Já to nevím. Nevím, jestli došlo k hrubému porušení Ústavy, ale právě proto, že já to stoprocentně nevím, tak chci, aby to mohl posoudit Ústavní soud, který je k tomu kompetentní. A naše role dnes je o tom, zda svým hlasováním vyjádříme to, zda si myslíme, že je zde důvod pro to, aby některé kroky prezidenta byly Ústavním soudem přezkoumány. A já si myslím, že ty důvody zde jsou.

Asi největší otazníky vzbuzují situace jako neodvolání ministrů Staňka a bez zbytečného odkladu jmenování ministra Šmardy nebo udržování vlády v demisi u moci, obzvláště v případě vlády Jiřího Rusnoka. To jsou pro mě ty důvody, kdy bych byl rád, aby to posoudil Ústavní soud, a já se možná budu plést /možná se bude většina z nás plést/, ale byl bych rád, kdyby Ústavní soud ten prostor, pro který mimo jiné tato instituce je tady zřízena a je definována v našem ústavním pořádku, abychom tuto příležitost tomu Ústavnímu soudu dali, abychom také viděli, jestli výroky, které ve veřejném prostoru řekl předseda Ústavního soudu Rychetský, jestli to tak vidí také ostatní soudci Ústavního soudu.

Děkuji vám za pozornost a za racionální zvážení i těch argumentů, které jsem se tady snažil říci.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Piráti: Více času pro studenty na předložení dokladů pro přijetí k studiu

14:01 Piráti: Více času pro studenty na předložení dokladů pro přijetí k studiu

Pirátům se včera podařilo prosadit posunutí termínu, ke kterému musí podmínečně zapsaní studenti pře…