Dne 4. února 2026 skončila těžba v Dole ČSM ve Stonavě. Česká republika tímto krokem přišla o schopnost vlastní těžby strategické suroviny a vláda vědomě rezignovala na energetickou a surovinovou bezpečnost země. KSČM zásadně odmítá, aby bylo ukončení těžby završeno zatopením a technickou likvidací důlních děl. Jde o nevratný krok, který znamená definitivní odepsání státního majetku v řádu bilionů korun a ztrátu možnosti jakéhokoli budoucího využití domácích ložisek.
Podle oficiálních údajů Ministerstva průmyslu a obchodu a České geologické služby činily evidované zásoby černého uhlí v České republice k 31. prosinci 2022 celkem 16,268 miliardy tun, z toho 1,400 miliardy tun bilančních prozkoumaných zásob. Nejde o odhady, ale o státem evidované zdroje. Již samotné bilanční prozkoumané zásoby představují při konzervativní ceně 2 500 Kč za tunu hodnotu přibližně 3,5 bilionu korun. Podle státního podniku DIAMO zůstane jen v oblasti Ostravska, Karvinska a části Beskyd pod zemí téměř 2 miliardy tun uhlí, jejichž hodnota odpovídá zhruba 5 bilionům korun (zdroj: MPO).
Zatopení dolů je tak ekonomicky srovnatelné s dobrovolným zničením státního bohatství, které několikanásobně převyšuje roční státní rozpočet České republiky. Současně oficiální statistiky potvrzují, že Česká republika je již dnes závislá na dovozu černého uhlí – v roce 2022 pocházelo 84 % dovozu z Polska. Stát se zbavuje vlastních rezerv a nahrazuje je dlouhodobou dovozní závislostí.
KSČM konstatuje, že ukončení těžby černého uhlí není ekonomickou nutností, ale politickým rozhodnutím. Evropská unie i česká vláda vytvořily regulační a cenové podmínky, které těžbu učinily ekonomicky neudržitelnou, aniž by byla systematicky podporována modernizace, technologický rozvoj nebo bezpečnější a čistší způsoby využití uhlí.
Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?Anketa
Plánované zatopení dolů představuje technickou likvidaci budoucnosti. Zhoršuje možnost doly kdykoli znovu uvést do provozu, následné odvodnění bude extrémně nákladné a technicky nejisté. Jámy po těžbě jen na Dole ČSM se dále mají vyplnit cca 180 000 tunami sypkého zásypu a kameniva. Celek se pak uzavře betonovou zátkou. Tím se zamezí přístupu k ložiskům. Hrozí poškození silniční a železniční infrastruktury i majetku státu, obcí a soukromých osob. Uzavřené doly navíc i nadále produkují metan a změny v podzemních vodách mohou ohrozit stabilitu území i kvalitu vodních zdrojů.
KSČM proto prosazuje zakonzervování dolů jako strategického státního aktiva, nikoli jejich nevratnou likvidaci. Konzervace zachovává možnost budoucího rozhodnutí v situaci, kdy se změní ceny energií, geopolitické podmínky i technologie.
KSČM požaduje:
- okamžité zastavení kroků směřujících k nevratnému zatopení důlních děl,
- přijetí státního plánu technické konzervace dolů a dlouhodobého monitoringu důlních plynů a spodních vod na celé ploše ostravsko-karvinského revíru,
- transparentní veřejnou kontrolu nad správou důlních vod a souvisejícími náklady státu,
- státní garanci rekvalifikace pracovníků, kteří přišli o zaměstnání v důsledku ukončení těžby.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Je zatopení dolů zásadní strategické selhání státu?
