Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové,

velmi děkuji za pozvání na letošní kongres Vaší strany. Lituji, že z důvodu dříve naplánovaných akcí nemohu Vašeho pozvání využít.

Přeji Vám, aby ostravský kongres dal Občanské demokratické straně sílu čelit všem výzvám v České republice i v evropském prostoru. Toto přeji straně, se kterou Právo a spravedlnost úzce spolupracuje v Evropském parlamentu a která zaujímá důležité místo v politickém životě našeho jižního souseda. Souseda, jenž je nám blízký nejen geograficky.

Dějiny potomků Lecha a Čecha se ubíraly cestami, jež byly v mnohém odlišné. Můj bratr, prezident Lech Kaczynski, často zdůrazňoval blízkost obou našich národů a zároveň komplementaritu jejich zkušeností. Naše strany působí v odlišných podmínkách a mají v některých záležitostech jiné priority.

Co však máme společné, to je přesvědčení opírající se o zkušenosti našich národů po druhé světové válce, že společensko-hospodářské systémy, ideologie, státní a mezinárodní instituce by měly být pro lidi, nikoliv naopak. S tím je spojeno rozhodné odmítnutí názoru, podle kterého se jednotlivci a národy mají podřizovat ideologickým vizím zářící budoucnosti, které nevyplývají z jejich vlastních zkušeností a potřeb, nýbrž z utopických snah těch či oněch elit. Takové snahy, za kterými se často skrývají imperiální cíle, si nezaslouží podpory a jsou dlouhodobě odsouzeny k porážce ve střetu s lidskou touhou po svobodě a pravdě a s přirozeným právem každého národa být „sám sebou a u sebe“.