Ta strana se totiž neustále potácí na pomezí zákazu (už jednou zakázaná byla a přidala si k názvu „slušivé“ SS) a spolupracuje jak s domácími extremisty, tak zahraničními neonacisty. Tohle všechno je přitom dlouhodobě známé a médii i policií dobře zdokumentované. Přesto to 7% středoškoláků evidentně buď nevadí, nebo to dokonce oceňují. Proč?

Nejjednodušší by bylo napsat „protože jsou to nevyzrálé osobnosti, a většina z toho vyroste“. Ale to by byl vůči nastupující generaci faul, za který by se měl autor stydět. Možná to zní neuvěřitelně, ale potkala jsem totiž několik středoškoláků, kteří mají trestuhodné mezery ve znalostech dějin 20. století a jsou například značně překvapeni tím, že němečtí nacisté měli v plánu likvidaci našeho národa. Tady je na místě otázka: čí to je vina? Učitele, který jim to nedokázal sdělit? Anebo se studenti nedokázali pro nedávné dějiny nadchnout? Přitom to tak nemusí být!  Stačí, když si vzpomenu na svoje vynikající učitele, kteří mi ukázali své obory ne jako cosi nudného a nezáživného, ale jako fascinující svět, přímo nabádající k dalšímu poznání.

A kdo vytváří neblahé podmínky českého školství a české společnosti pro to, aby za katedrou takových osobnosti stále ubývalo, a aby vládla „blbá nálada“? Středoškoláci to nejsou.