Vážený pane předsedo, vládo, dámy a pánové, jsem přesvědčen, že zákony, které přijímá Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, by měly být schvalovány až po důkladné diskusi a předložení všech argumentů. Nyní projednáváme novelu energetického zákona. Občané by měli vědět, že když jde o energetiku, tak jde vždy jak o velké peníze, tak o velké emoce. Do hry vstupují silné lobbistické tlaky od nejrůznějších zájmových skupin. Své zájmy logicky hájí ti, kdo v energetice podnikají, ale i mnozí jiní. Potom jsou zde občané, kteří jsou však většinou v pozici čekatelů na to, jak to celé dopadne. V horším případě potom v pozici rukojmí jednotlivých politických či byznysových hráčů.

Krásným příkladem jsou další zákony, které se energetiky jasně dotýkají, např. horní zákon, který kromě dalších věcí obsahuje zvýšení poplatku z vydobytého nerostu. Nejspíš si vzpomenete na to, co už se kolem tohoto zákona doposud událo. Novela horního zákona byla teprve v meziresortním připomínkovém řízení a ještě zdaleka ji neschválila vláda, natož aby se jí zabýval Parlament, ale se zvýšením příjmů z hnědého uhlí se počítalo již v návrhu rozpočtu na rok 2015. Původně tvůrci novely říkali, že počítají s jasnou kalkulací zvýšení poplatků za uhlí na regiony, tedy že se udělá tzv. hodnocení dopadu regulace RIA. Zákon se ale připravuje v takovém spěchu, že vláda tento závazek zcela ignorovala - a jinými slovy - vše vzniká překotně, na koleni a bez jasného vyčíslení dopadů. Můžeme se pouze dohadovat, zda je to dílem náhody, neschopnosti a nebo jde o záměr.

Dalším příkladem je dlouhotrvající bitva o tzv. prolomení limitu těžby uhlí.