Děkuji, paní předsedající. Já se vaším prostřednictvím panu kolegovi Faltýnkovi pokusím vysvětlit tu logiku. Vláda, která pracuje špatně a opožděně a liknavě, mimo program, na poslední chvíli se snaží zařadit nějaké body, které nejsou na programu. Na druhou stranu při tomto způsobu je od ní mimořádná drzost, je-li si vědoma, a to si musí být vědoma, že to je právoplatné usnesení Poslanecké sněmovny, kdy na minulém zasedání se Poslanecká sněmovna usnesla, že žádá informaci ministra financí o tom mimořádném kontroverzním auditu, ke kterému se pan ministr financí staví tak, jako že vlastně ani na tom jeho ministerstvu nevznikl, že on je tam vlastně jenom takový pošťák, který to ministerstvo neřídí.

S tím se Poslanecká sněmovna nechtěla smířit, a proto si vyžádala svým usnesením stanovisko ministra financí. Vzhledem k tomu, že vláda se Poslanecké sněmovně zodpovídá, tak já pokládám za mimořádnou nadutou aroganci, drzost a opomínání přání Poslanecké sněmovny, že vláda nepožádala o zařazení tohoto bodu. Protože Poslanecká sněmovna si o to řekla, tak vláda má pospíchat, aby Poslanecké sněmovně vyhověla. Protože tak neučinila, dovolil jsem si Poslanecké sněmovně připomenout její vůli a požádat o zařazení tohoto bodu. To je ta logika. Já myslím, že pokud budeme držet ústavní logiku, že vláda se zodpovídá Poslanecké sněmovně, mám pravdu já. Pokud budeme držet nadutou neobolševickou logiku, že vláda má téměř zmocňovací zákon a může se na Poslaneckou sněmovnu vykašlat, máte pravdu vy, pane předsedo hnutí ANO. Ale nejsem si vědom zatím změny Ústavy.