Kalousek: Chceme-li, aby pravice zvítězila ve volbách, musíme se spojit

03.11.2016 22:30 | Zprávy
autor: PV

Málokde se prováděla s pojmy „pravice“ a „pravicová politika“ taková ekvilibristika jako v polistopadové ČR. Důvody jsou historické a nezaškodí si je připomenout.

Kalousek: Chceme-li, aby pravice zvítězila ve volbách, musíme se spojit
Foto: TV Prima
Popisek: Miroslav Kalousek

Nejprve je ovšem třeba upozornit, že pojmy: “pravice“ a „levice“ jsou ve své podstatě relativní. Na rozdíl od pojmů konzervativní, liberální, socialistický, které mají aspoň jakýsi elementární obsah. Levice je to, co je nalevo od pravice. Pravice je to, co je napravo od levice. Obojí spolu souvisí, je na sebe v tom či onom systému politických stran vázáno, takže platí: jaká levice, taková pravice a naopak.

Evropský systém politických stran byl a ještě je v zásadě postaven na ose: konzervativní pravice, socialistická levice. V první polovině 20. století hrály důležitou roli i nacionalistické strany, orientované doprava i doleva. Jejich divoká degenerace vedla mj. k druhé světové válce.

Česká společnost nestačila v minulosti tento proces plně sledovat. Naoktrojovaný systém politických stran v letech 1945-8 obsahoval jednu stranu socialistickou (ČSSD), jednu nacionální a socialistickou (Národní socialisté), jednu křesťanskou (ČSL) a pak komunisty, maskující radikální socialistickou rétorikou skutečnost, že jsou vlastně jen pátou kolonou ruského bolševického impéria. Bolševický režim z toho všeho zachoval jakousi prázdnou skořápku, která nepředstavovala po zhroucení bolševismu žádnou reálnou oporu pro politickou pluralitu.

Nekomunistické strany v letech 1945-8 politicky selhaly. Jejich situace byla ovšem krajně svízelná, protože komunisté měli tehdy ve společnosti ještě silnější spontánní podporu, než má dnes Babišovo ANO. Této podpoře ovšem nekomunistické strany nedokázaly čelit. Jejich pád byl pak dramatický.

Hnutí odporu v komunistickém režimu (protikomunistický politický odboj byl v prvních letech po únorovém puči brutálním terorem poměrně rychle zatlačen do bezvýznamnosti) se omezilo jednak na pokusy o obrodu komunistického systému “zevnitř“, které skončily v roce 1968 katastrofou, a jednak na iniciativy intelektuálů, jež neměly vysloveně politickou povahu. Charta77, jejíž základní požadavek (dodržování paktu o občanských právech) měl velmi výraznou politickou stránku, se z nezbytí nakonec omezila na monitorování toho, jak se dodržují občanská práva. Na této koncepci hlavní linie disentu setrvala až do posledních dní před 17. listopadem 1989.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mandát

Já s vámi nesouhlasím. Naopak. Mě vadí, že někteří jsou v politice za každou cenu a pro lidi vlastně vůbec nic nedělají, což nedělala ani Šichtařová, ale měla aspoň tu slušnost skončit. Já bych třeba uvítala možnost, aby mohli být skončeni před volbami i jiné politici, kteří se třeba zpronevěření sv...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Mašek (ANO): Je na čase, aby se lidé přestali tvářit, že je všechno v pořádku

14:05 Mašek (ANO): Je na čase, aby se lidé přestali tvářit, že je všechno v pořádku

Komentář na svém veřejném facebookovém profilu k Deníku N a Petru Pavlovi.