Poslanecká sněmovna zamítla návrh ústavního zákona o rozpočtové odpovědnosti. Pod návrhem sice byli podepsáni poslanci TOP 09, jednalo se však o výsledek tříleté práce ministerstva financí a expertní skupiny zástupců stran napříč politickým spektrem. Kritici nepředložili žádný argument, proč nemá být dlouho veřejně diskutovaný návrh propuštěn do dalšího čtení, kde by bylo možné jej ještě upravit.

Poslanci ČSSD, ANO i KDU-ČSL jednali pokrytecky. Veřejně deklarují podporu a záměr přistoupit k evropskému fiskálnímu paktu, ale jeho principy, které jsme chtěli přenést do naší národní legislativy, odmítli. Dále připomínám, že předložený návrh představoval kompromis, který již vyšel vstříc mnoha výhradám sociálních demokratů. Například se zvýšila hodnota poměrů zadlužení k HDP, od kdy začínají fungovat opatření dluhové brzdy. Kromě tohoto změkčení se dále jednalo o požadavek na současné projednávání ústavního zákona i jeho zákonů prováděcích. Jako předkladatelé jsme navíc byli připraveni v zájmu dosažení konsensu debatovat o možných změnách za předpokladu, že nebude překročeno kritérium 60 % poměru dluhu vůči HDP.

Pokud nevěřím v zástupné důvody pro odmítnutí finanční ústavy, pak si musím klást otázku, co se stalo skutečnou jeho příčinou. Asi těžko by jí mohlo být opatření, podle kterého se ústavním činitelům sníží plat o 20 % v případě, že zadlužení překročí 50 % HDP. Patrně to nebude ani nutnost požádat sněmovnu o vyslovení důvěry, jestliže se dluh dostane nad 58 % HDP. Pro současnou výraznou vládní většinu by to nemělo představovat problém.