Receptem na boj s klimatickou změnou je zelené město. Autoři Metropolitního plánu, který by měl od roku 2023 určovat veškerou výstavbu v hlavním městě, však považují za zeleň pouze parky. S ostatními zelenými plochami, jako jsou například louky, travnaté plochy nebo izolační zeleň, plán nepočítá. Přitom právě i tento tzv. zelený filtr chrání obytnou zástavbu před hlukem a prachem z dopravy. Tato zeleň nejenže nemá v Metropolitním plánu své místo, ale 10 % z ní má být dokonce zastavěno.

Stromy, keře, ale i trávníky snižují teplotu ve městě. Koruny stromů vytváří nezbytný stín a vypařováním z listů zvyšují vlhkost vzduchu a tím snižují teplotu. Fungují tedy jako klimatizační jednotka. Parky a aleje jsou i plícemi města. Stromy přispívají k ozdravění ovzduší ve městě, vytvářejí kyslík, listy stromů na sebe zachycují prach. Z těchto obecných pravd vychází jednoznačně to, že je třeba zeleň udržovat a rozšiřovat, sázet a zatravňovat namísto kácení a betonování.