Domov Jeřabina (někdejší Ústav sociální péče v Těchobuzi) má své vedení v Pelhřimově, ale díky transformaci zařízení má detašované pracoviště na dalších šesti místech okresu a stará se celkem o 72 klientů, kteří bydlí ve „vlastních“ domcích. Rozhovor Víta Kaňkovského s ředitelkou organizace Simonou Tomanovou se týkal nejen tématu opatrovnictví (spojeným s posuzováním svéprávnosti), které by podle poslance měly mít na starosti obce s rozšířenou působností, ale i míry transformace sociálních službách – a nejen v nich.

„Transformaci pobytových zařízení sociálních služeb i stejný proces v psychiatrické péči v brzké budoucnosti jednoznačně vítám. Jen je třeba mít na paměti, že ani v jednom z těchto případů nelze transformovat 100% zařízení. Mnozí odborníci i zahraniční zkušenosti potvrzují, že některé ohrožené děti či těžce zdravotně či mentálně postižení nejsou umístitelní do rodin či chráněného bydlení. Stejně tak například někteří těžcí schizofrenici nemůžou být propuštěni z psychiatrické nemocnice. Určitě je ale třeba se snažit, aby v ústavní péči zůstalo co nejmenší procento současných klientů,“ zmínil Vít Kaňkovský. Potěšilo ho, že Jeřabina na rozdíl od některých jiných sociálních zařízení na Vysočině (zatím) nemá potíže se sháněním personálu.

Na radnici v Horní Cerekvi poslance Kaňkovského a krajského zastupitele Houšku přijali starosta Jaroslav Andrle a místostarosta Josef Plešák. Řeč se od investic a ekonomické situace města stočila i na sociální oblast a zdravotnictví. „Bohužel v parlamentu jsem často svědkem toho, že místo aby se prakticky řešilo sociální bydlení a systém sociálních dávek, tak se do této oblasti promítá ideologie a vyvolává to spory. Hovoří se o tom, že obce mají nabízet sociální bydlení, ale stále není upřesněno, jak to mají naplnit,“ doplnil poslanec.