Možná zajímavější bude, zamyslet se nad široce rozšířenou reakcí na tyto programy. Jestliže slibujeme, že společně vytvoříme nová pracovní místa, anebo společně omezíme daňové úniky, odpovědí bývá nelíčená skepse. Spousta lidí se domnívá, že s těmito věcmi se prostě pohnout nedá. Ať se dělá, co se dělá, pracovní místa budou dále ubývat a různé formy daňových podvodů a úniků peněz do daňových rájů se budou dále množit.

Nedostatek plnohodnotné práce, která by umožňovala důstojný život, a přesun peněz z produktivní ekonomiky do riskantních finančních operací přitom patří k procesům, které přímo v jádru ohrožují fungování nejen evropského sociálního modelu, ale ve svých důsledcích podrývají i fungování tržní ekonomiky. Není přece možné mávnout nad vším rukou a smířit se s tím, že to nějak dopadne.

Podobné procesy vedly v minulosti k velké hospodářské krizi a ke světovým válkám. Bylo by cynické, pokud bychom v této situaci slibovali, že se alespoň zasadíme o to, aby se zlevnilo telefonování do ciziny.