Celá demagogie ze strany médií kolem akce na Albertově spočívá v tom, že se nediskutuje o poselství slov prezidenta Miloše Zemana, ale především o studentech a jejich tzv. snaze položit květiny k pamětní desce a nebo se neustále lživě opakuje, že akci organizoval Blok proti islámu. Pravda se ale krčí někde v koutě a nikoho nezajímá.

Stejně tak jako nezajímala pravda a varování před nacismem  velkou část světových  státníků ve třicátých letech minulého století  až nakonec vše vyvrcholilo přijetím potupné Mnichovské dohody,  která tehdy měla údajně „zabránit“ válce. A všichni, kdo tehdy říkali, „on ten Hitler není zase tak špatný“, měli nakonec protažené obličeje…. Stejně protažené obličeje měl náš národ i po násilné „stalinizaci“ Československa po roce 1948, také tehdy všichni svorně tvrdili, že se nic neděje a že ten Gottwald to vlastně „myslí dobře“, následně pak měli všichni opět protažené obličeje a to dokonce na dalších 40 let.

A současnost?  Opět to samé…. Když prezident republiky tvrdí, že je třeba proti Islámskému státu tvrdě zasáhnout,  vystupuje proti nesmyslným kvótám v umísťování  tzv. uprchlíků, varuje před vymýváním mozků médii  a odmítá poklonkování diktátu EU, hned je zase on a jeho příznivci nálepkováni  jako rasisti, xenofobové a islamofobové.  Přitom ve spojitosti s pařížskými událostmi je už dnes potvrzeno, že několik teroristů proniklo do Evropy jako běženci a jezdí si volně po našich dálnicích. Přesto ale někteří politici v Evropě a u nás vytrvale tvrdí, jak máme přijímat kohokoli a kdekoli.  A každý, kdo má jiný názor, je hned rasista. Všechno marné, tak jako tehdy v roce 1938, kdy stejně tak vehementně jim podobní hájili historickou „nutnost“ Mnichovské dohody.