Jedno je jisté, podání ruky a smíření musí být vždy ale oboustranné. Nabízí se proto malé srovnání: Když museli opouštět domovy tisíce obyvatel Znojma a z dalších koutů jižní Moravy po Mnichovské dohodě a zabrání Sudet, když bylo popraveno tisíce odbojářů v Kounicových kolejích v době Protektorátu, když za křišťálové noci začal pogrom židovského obyvatelstva, ve které lehly popelem synagogy! Ne, opravdu jsem neslyšel v této souvisosti o žádné Deklaraci smíření z žádného tak významného města za hranicemi ČR.

Zastupitelé města Brna tak pouze podlehli módní vlně „sypat si popel na hlavu“ bez jakéhokoliv zasazení tehdejších událostí do kontextu doby, která přinesla útrapy do celého světa. Tyto útrapy, ponížení, ztráta lidské svobody a důstojnosti ovšem nezačaly v květnu 1945, ale o mnoho let dříve…