Analýzu provedli na základě programu "Podpora tolerantní společnosti v reálném i virtuálním prostoru" financovaném norskými, lichtenštejnskými a islandskými fondy.

Text si dává následující hlavní cíl: "Jedním z hlavních cílů výzkumu byla také identifikace nečastějších nenávistných narativů o migraci a migrantech." Dále předpokládají, že producenti tzv. hate speech si utvářejí danou nenávist k migrantům "z jistých konkrétních obav a domnělých problémů". Hezky to vystihli hned na začátku, ano, lidé mají konkrétní obavy. Pro analýzu vycházeli ze sociální sítě facebook.

Jinak si v této analýze rozšířili definici nenávistných projevů a doslovně říkají: "Již při běžné analýze je jasné, že coby hate speech nelze klasifikovat pouze otevřené nadávky, výhružky či volání po násilí." Dále pokračují, že je nutné vzít do úvahy také skutečnost, že nenávist přímo podněcují také stanoviska, která v primární rovině nemají přímý nenávistný obsah či tón. A mají na mysli takové, které veřejně vyhrožuje nebo ponižuje skupinu lidí na základě "rasy, etnika či náboženského přesvědčení". Korunku definici nasadili tím, že se prý jedná o definici, která je "z podstaty věci závislá na kontextu a interpretačním rámci." Pokud by náhodou čtenář nepochopil tuto definici, autoři předkládají příklady. Patří mezi ně:

*přirovnání lidí ke zvířatům; vsugerování čtenářům, že jim od nějaké skupiny hrozí nebezpečí; vsugerování čtenářům, že jim od nějaké skupiny hrozí narušení jejich čistoty, integrity, identity

*projevy, které vyzývají k zabíjení, vyhánění, evakuaci a třeba diskriminaci