Klán (KSČM): Kuře hýbe kontinentem

10.08.2017 4:27

Dnešní svět je doslova zahlcen kuřecím masem. Jeho spotřeba stále stoupá. OSN odhaduje, že v nejbližších letech předežene oblíbené vepřové maso a náš svět se přesune do věku kuřete.

Klán (KSČM): Kuře hýbe kontinentem
Foto: Archiv KSČM
Popisek: Jan Klán

Ještě v roce 1950 byla spotřeba kuřecího poměrně nízká. Většinou se jedla nějaká starší slepice, která již nenosila vajíčka, nebo starý kohout. Dnes je situace úplně jiná. Jak se svět změnil v ryze konzumní, tak úměrně tomu narostla i spotřeba masa. Například podle loňských statistik Wall Street Journal je každoročně zabito a snědeno více než 60 miliard kuřat. Když to celé přepočteme na obyvatele planety, tak to vychází přibližně 6,5 kuřete ročně na jednoho člověka. To je ale pouze teorie. Největší spotřeba kuřecího je v Evropě a zejména v USA, kde je rovněž vysoká spotřeba hovězího. Vědci tedy přišli s nápadem, že věk, který se dnes označuje jako antropocén, je věkem kuřete.

S tímto názorem by se dalo celkem souhlasit, pokud by neexistoval žádný konkurent. Je faktem, že od roku 1950, kdy se začíná datovat »nový věk«, narostla spotřeba masa neúměrně. Za růstem spotřeby masa stojí urychlení růstu zvířat i za cenu podávání antibiotik a jiných preparátů. Dalším důvodem je zisk farem, které drůbež chovají. Protikandidát kuřeti je například spad z uhelných elektráren nebo radioaktivita z jaderných pokusů. Jsou to silní kandidáti, a proto se dnes náš věk nazývá jaderným, uhelným a také kuřecím. Antropocén je totiž období lidského rozvoje, kdy již nevládne příroda, ale vládne člověk. Samozřejmě, že dnes vládne člověk, ale zároveň jeho neutuchající honba za bohatstvím, jednodušším životem produkuje velké množství negativ.

Jen samotný nárůst spotřeby masa má negativum v podobě plýtvání. Mnoho masa se vyhazuje z důvodu prošlých lhůt nebo prostě jen zbytky končí v popelnicích. Ještě v padesátých letech 20. století byla situace odlišná. Vše se zpracovalo a zbytky se dávaly domácím zvířatům. Dnes pro své domácí mazlíčky kupujeme šťavnaté kapsičky. Jako kdyby zbytky domácího jídla byly něco špatného. Je však pravdou, že ze zbytků, které jako lidstvo produkujeme, může vzniknout nějaká nemoc nebo může být nějaká cizí nemoc zavlečena do míst, kde není obvyklá. To je další negativum věku kuřete, kdy - aby se lidstvo dokázalo nakrmit (alespoň jeho podstatná část) - zavádíme taková technologická opatření, která ve svém důsledku selhávají. Jako příklad nám může sloužit nedávná aféra v Nizozemí, Německu, Rakousku s insekticidem fipronil, který se používá k boji proti blechám a který se dostává do masa nebo vajec jím ošetřených zvířat. Drůbeží farmy, které tento insekticid použily, tak na trh dodaly infikované potraviny.

Co za tím stálo? Neznalost, snaha o větší zisk? Nebo snad se snažily zakrýt špatné podmínky chované drůbeže, že se musel použít tento typ insekticidu? Možná vše dohromady. Ani bych se tomu nedivil.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: PV

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Chabr (TOP 09): K provozování kobek na náplavkách se sešlo 52 nabídek

16:14 Chabr (TOP 09): K provozování kobek na náplavkách se sešlo 52 nabídek

Od pátku 31. května do neděle 2. června 2019 se na Hořejším nábřeží uskuteční akce pod názvem #nasen…