Pokud by totiž člověk náhodně oslovil několik účastníků na místě (jak bylo zaznamenáno na sociálních sítách), dozvěděl by se širokou škálu důvodů, proč přišli. Někteří protestovali proti změně režimu, jiní proti jeho neměnnosti. Další přišli podpořit vyšší výdaje na zbrojení, zatímco jejich sousedé z davu se domnívali, že jde o demonstraci proti válce. Jedno bylo jisté: atmosféra byla pestrá – ideově i názorově. Prostě pel mel. Hlavně, když jsme si udělali zadarmo výlet do Prahy a zpátky domů, jak řekl jeden z účastníků.

Historie si možná zapamatuje tuto událost jako první demonstraci svolanou de facto za vyšší daně pro občany. Ano, čtete správně. V době, kdy většina společnosti řeší inflaci, ceny energií a vlastní rozpočty, zazněly z pódia i z publika hlasy, které by se daly shrnout do jednoduchého sloganu: „Přitvrďme, zaplaťme, vydržme, více zbraní na mír, musíme utratit 5 % HDP, rozkaz zněl od ústavního agenta Petra Pavla Pávka přece jasně!“ Nová kapitola občanského aktivismu by si tak mohla nést pracovní název „Minářova drahota“, podle tváře hnutí Mikuláše Minář.

A jakou barvu má tato revoluce? Podle mnohých fialovou. Tradice, odpovědnost, podvody – tedy jakási ironická reinterpretace značky TOP 09. Náhoda? Možná. Nebo jen optický klam způsobený přítomností celé plejády pravicových politiků, kteří si přišli na demonstraci připomenout, jak chutná kontakt s lidem, když byli celé čtyři roky u moci a Mikuláš Minář „zalezlý“ kdesi, kde si užíval miliony, které čerpal (rozuměj: vysál, odklonil) z transparentního účtu předchozích demonstrací proti Babišovi a Zemanovi.