V druhé polovině 50. let 20. století vyšla kniha, která byla varováním pro současnou českou společnost. Napsal ji britský sociolog Michael Young a nazval ji Vzestup meritokracie. V této knize je popisována budoucí společnost jako taková, kde jsou ti nejchytřejší a nejtalentovanější lidé vybíráni do řídících a významných funkcí ve společnosti. Na tom by nebylo nic špatného, ale podle Youngovi teorie se nakonec tito talentovaní lidé změní v perverzní oligarchickou kastu.

Zcela jistě Vám to něco připomíná ve vztahu k dnešní době, kdy se stále častěji do významných funkcí ve společnosti dostávají oligarchové. Nástup této kasty můžeme datovat do začátku 90. let 20. století, kdy se rozdával státní majetek v kuponové privatizaci často úzkým skupinám lidí. Samozřejmě, že se tehdejšího výprodeje majetku za miliardy mohl zúčastnit každý, ale prospěch z toho měla jen právě úzká skupina lidí, která často věděla více, než obyčejný občan. Jako ilustrativní připomínku tehdejších let si můžeme citovat slova tehdy místopředsedy ODS Pera Čermáka, který říkal: „Vole, tady se rozdávají majetky na tisíc let. Vás utlučem prachama“. Citát jako vystřižený ze slovníku řady oligarchů, kteří dnes vládnou.

Dnešní situace je o něco málo odlišná. V současné době Andrej Babiš, bývalý ministr financí, říká: :Všichni kradnú“. Sousloví, které je založeno na mýtu právě z 90. let minulého století, kdy se z naší republiky stal pověstný zlatý důl. Proti mýtům je těžké bojovat, ale sousloví, že všichni kradou, v sobě spojuje nenápadný podtext, když všichni, tak všichni. Někdy si všimněte slovníku Andreje Babiše, kdy si často odporuje ve svých vyjádřeních.