Český statistický úřad uveřejnil děsivé číslo. Tímto číslem je 289 miliard korun. Asi se ptáte, v čem je toto číslo děsivé? Děsivé je v tom, že tato částka nezůstala v České republice, ale byla odvedena na dividendách do zahraničí. Odliv takového množství kapitálu provedly zejména banky a automobilky. Dva sektory, ve kterých se pohybuje nejvíce kapitálu.   Existují nějaké recepty, jak odlivu takto astronomických částek zabránit? Zcela jistě ano. Pojďme si zde některé možnosti nastínit.  

První možností, která je dost často využívána národními státy, je zdanění dividend v určité výši. Můžeme sem připočíst například zavedení bankovní daně. Tato možnost je jednoduchá, ale má jednu nevýhodu. Může negativně dopadnout na klienta (zákazníka), kdy mu například banka poplatky zvedne, aby odvedenou daň nahradila a zisk jí zůstal ve stejné výši. Jako lepší řešení se jeví progresivní zdanění kapitálových výnosů. Čím více budeš v mém národním státě vydělávat, tak tím více odvedeš do mého státního rozpočtu. Možná se ptáte, jak by to bylo u zahraničních korporací a jejich dceřiných společností na našem území? Na všechny by se použil „jeden metr“. Razilo by se heslo „zisk zůstane doma“. Tedy – vyděláš na mém území zisk díky mým občanům a úměrně tomu tady tento zisk zanecháš. Jako příklad můžeme uvést příklad 50 na 50. 50% svého zisku si ponecháš a druhou polovinu odvedeš do příslušného rozpočtu. Někdo může namítnout, že díky tomu by se na našem území udusil průmysl nebo prodej. Omyl. Našlo by se plno společností, které by na to přistoupily. Navíc si řekněte, co dnes pohání vývoj a ekonomiku? Je to spotřeba.