Děje se toho v současném umrtveném období koronavirové pandemie skutečně překvapivě mnoho, jenže proč a kam nás to celé vede nebo vleče? Hledám a nacházím souvislosti… Ať si mě někdo zkusí přesvědčit, že vše je jen shoda náhod a peněz…

Můj milý přítel Bernd. Co asi vymyslí?

Milion chvilek, Hřibovy akce proti Číně, Kolářovic rodinka na tažení proti památce sovětských osvoboditelů Prahy, Novotného adorace Vlasovců, tichá podpora vlády (resp. ministra zahraničních věcí Petříčka) sudetoněmeckým spolkům a jejich bratření se s („mým milým přítelem Berndem“, jak jej tituluje český velvyslanec v Berlíně Podivínský) Posseltem. Spolky „dobrovolníků, sledujících (za úplatu) dezinformace o koronaviru, 5 miliard eur, které chce eurokomisařka Jourová věnovat na podporu „nezávislých médií“ v Česku. Přípočítejme Hamáčkovu „předsudečnou nenávist“ ohledně pečlivé selekce členů krizového štábu, aby tam náhodou nezasedl odborník na krizové řízení z SPD, plukovník ve výslužbě Radovan Vích, a další podobné subjekty, neziskovky, nadnárodní organizace…

Není už oblbovací mašinérie přehřátá?

Každý den přichází nenápadně nové a nové akce na potlačení svobody slova a názoru, na přepsání dějin, na převrácení výsledků 2. světové války, na rozbití národních tradic a vlasteneckého smýšlení. Obrovské peníze ze státního rozpočtu tečou do tzv. nestátních neziskovek s politickým, multikulturním či integračním programem. Co mají všechny popsané jevy a události společného, kdo všechno řídí a kdo financuje a především proč? Komu vlastně slouží naše vláda s premiérem, který jinak mluví v české sněmovně a jinak v Bruselu? Není toho nějak mnoho? Není oblbovací mašinérie už dost přehřátá? Jak reaguje naše česká nátura?