Pokrytectví a podpora protinárodních liberálních sil, pokřivená justice i nepochopitelná podpora vrahů, zbabělý ústup před nesmlouvavým a rozhodným diktátorem, který má věci pevně v ruce… Tak to je hnus, řeknete si. Tyhle „hodnoty“ ovšem vyznává a praktikuje dnešní vedení Evropské unie.

Celých pět let odmítáme sběř

Pokračující vnucování a podporování nelegální imigrace do EU, kdy imigranti se napřed pečlivě zbaví dokumentů a všeho, co by ukázalo jejich identitu, je pozoruhodné. Pozoruhodné je zejména tím, že během celých posledních pěti let EU do Evropy vytrvale vnucuje nejhorší kriminální a zločineckou sběř z Afriky, válečné zločince ze Sýrie a bývalé talibánce z Afghánistánu. Celých pět let se státy střední a východní Evropy tomuto šílenství brání. Zmínění imigranti z muslimských zemí mají totiž jednu vlastnost společnou. Velmi často totiž mají válečné zkušenosti. Navíc pro ně, jako pro muslimy, nemá život nevěřícího (muže, ženy, dětí…) vůbec žádnou cenu. A to jich do EU již dorazily téměř tři miliony za pět let.

Brusel podlézá vyděrači

Vedle slabošského a zbabělého pokrytectví vedení EU ohledně imigrace je zde ale další významné ohrožení Evropy, před kterým EU pro změnu vytrvale couvá. Je jím nástup tureckého „chalífy“ Erdogana k moci v Turecku. Jeho likvidace politických oponentů a nepopiratelné mocenské ambice obnovení osmanské říše v jejích původních hranicích ale zůstávají stranou lidskoprávních aktivistů a neziskovek v EU. Turecký prezident Erdogan, který drží prst na spoušti uvolnění dalších přinejmenším statisíců imigrantů všech národností do Evropy, rozhodně nemá špatnou vyjednávací pozici s EU. Jak minulé, tak současné vedení EU se může přetrhnout ve svém podlézání „pašovi“. Není se čemu ani divit, Turků s občanstvím některého z evropských států je již značný počet a představují značnou volební sílu.