Kohoutek (SPD): Poučení z americké tragédie

16.11.2020 16:47

Americké prezidentské volby, jejichž konečné a verifikované výsledky neznáme ani téměř čtrnáct dní po volebním termínu, velmi dobře nastínily určité poznatky a trendy, které mají svou platnost i mimo současnou realitu (a na území) USA

Kohoutek (SPD): Poučení z americké tragédie
Foto: SPD
Popisek: Jiří Kohoutek byl do Poslanecké sněmovny PČR zvolen za hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD). Z druhého místa kandidátky se v říjnových volbách uchází o zvolení do Zastupitelstva Pardubického kraje.
reklama

V první řadě se jedná o negativní  vliv nedokonalého volebního systému (a celého volebního procesu) na již tak rozpolcenou (v tomto případě americkou) společnost a na vytváření dalších bariér znemožňujících budoucí konsensus zejména ve věcech  vnitřní politiky. Nemluvě o reálném riziku násilných pouličních nepokojů a střetů.

Lze také určitě konstatovat, že systém volby amerického prezidenta postupně ztrácí schopnost zajistit nutnou podmínku nespornosti volebního výsledku 
a respektu široké veřejnosti k němu.

Nesnesitelná lehkost korespondenčního hlasování

Letos navíc – přestože sčítání hlasů neskončilo a jeho soudní přezkum je 
v podstatě na samém začátku - o výsledku zcela jistě rozhodlo (rozhodne) korespondenční hlasování použité v nebývale masovém měřítku (píše se o tom, že dálkovou a předběžnou formu hlasování využilo až 100 milionů Američanů).

V tomto smyslu jde i o rozsáhlé opuštění (či narušení) principu tajnosti a přímosti voleb. Což dosud bývaly v demokratických politických režimech nezpochybnitelné – a ústavou požadované a garantované - konstanty způsobu výkonu volebního práva. Protože třeba u korespondenčního hlasování není absolutně jisté, že hlasoval skutečně ten, kdo hlasovací lístek pro forma odeslal…

Varujícím mementem těchto voleb je i absolutní inkompatibilita volebních pravidel mezi jednotlivými jednotkami (státy) americké federace projevující se např. v tom, že někde se jako platné uznávají i hlasy došlé poštou i několik dní po oficiálním volebním termínu. I obtížně pochopitelná skutečnost, že hlasy v nejlidnatějších státech (Texas, Kalifornie) jsou dávno sečteny, zatímco řádově méně zalidněné státy (Nevada, Arizona, Wisconsin, Georgia, Pennsylvánie) počítají de facto až dodnes.

?To rozhodně nepřispívá ke klidu a smíru ve společnosti. Podobně, jako k němu nepřispívá docela reálná vize, že  o volebních výsledcích (či o opakování voleb) rozhodují soudy několik týdnů po dni volebního aktu.

Rozhodla „třetí vzadu“?

Věcí, o které se v souvislosti s těmito americkými prezidentskými volbami poměrně málo hovoří a píše, je tzv. faktor „třetího vzadu“. Jde o to, že kromě Bidena a Trumpa kandidovala na prezidentský post i představitelka malé Libertariánské strany Jo Jorgensenová, jejíž politický program a profil bychom mohli přirovnat k českým Svobodným za dob Petra Macha: Jednoznačný ekonomický liberalismus (např. kritika Trumpa „zprava“ za jeho ochranářská opatření omezující volný trh) a hodnotově umírněný konzervatismus.

V každém případě šlo o kandidátku, která přitahovala mnohem spíše tradiční republikánské voliče než ty demokratické. O kandidátku, která, řečeno „jánošíkovskou“ terminologií „Trumpovi brala a Bidenovi dávala“.

Když se podíváme na aktuální volební výsledky do států, kde se letos rozhodovalo:

Arizona (11 volitelů): vítězství Bidena o 11 000 hlasů, výsledek Jorgensenové 51 000 hlasů

Georgia (16 volitelů): vítězství Bidena o 15 000 hlasů, výsledek Jorgensenové 62 000 hlasů

Pennsylvánie (20 volitelů): vítězství Bidena o 68 000 hlasů, výsledek Jorgensenové 78 000 hlasů

Wisconsin (10 volitelů): vítězství Bidena o 20 000 hlasů, výsledek Jorgensenové 38 000 hlasů

Celkem tedy 57 hlasů volitelů, které mohly jít, nebýt kandidatury Jorgensenové, tzv. „za Trumpem“. A o vítězi mohlo být, bez ohledu na masivní využití korespondenčního způsobu volby a možné (po)volební manipulace, jasno.

Co z toho všeho vyplývá pro českou politickou realitu?

Především poučení, že korespondenční (ale i internetové a jakékoli další alternativní „dálkové“)  hlasování komplikuje a destruuje  celý volební proces 
a delegitimizuje politickou reprezentaci, která z něj vzejde. A také přispívá k posilování šíření negativních emocí ve společnosti se všemi představitelnými negativními důsledky.

Proto musíme jakékoli snahy Pirátů či TOP 09  o změnu českých volebních zákonů a pravidel v tomto směru zcela a rázně odmítnout v samotném jejich počátku.

Stejně tak je nepřijatelné i tzv. předčasné hlasování, což je zase součást balíčku změn volebních pravidel, který vloni představilo Hamáčkovo ministerstvo vnitra.

Jde o navrhovaný přechod k tzv. jednodenním volbám (volebním dnem má být pátek), ovšem ďábel se, jako vždy, skrývá v detailu.

Sám Jan Hamáček k tomu řekl: „Cílem je volby zefektivnit, udělat je i příjemnější a jednodušší.“

Bože chraň!

Protože návrh obsahuje i ustanovení o možnosti hlasovat již v pondělí a ve středu před „volebním“ pátkem, kdy by byly na jednotlivých obecních úřadech vyhrazeny časy, během nichž by zájemci mohli vhazovat své volební lístky 
do zvláštní volební schránky. Bez přítomnosti standardní volební komise a tím 
i bez jistoty, že vše proběhlo „lege artis“. A bez garance  bezpečnosti 
a neporušenosti těchto zvláštních volebních uren prakticky po dobu téměř šesti dní.

S čerstvou americkou zkušeností  - mějme se na pozoru!

Převzato z Profilu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: PV
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Aulická Jírovcová (KSČM): Zmatek, který představila vláda v posledních dnech, je katastrofální

0:15 Aulická Jírovcová (KSČM): Zmatek, který představila vláda v posledních dnech, je katastrofální

Projev na 87. schůzi Poslanecké sněmovny 2. března 2021 k návrhu zákona o zvýšení náhrady příjmu při…