Kohoutová (ODS): Mnoho let jsou neziskovým organizacím měněna dotační pravidla

Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové. Za velmi výjimečných podmínek dnes jednáme ve druhém čtení o novele zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, která mimo jiné upravuje financování sociálních služeb, a ráda bych promluvila právě o tématu financování sociálních služeb, které považuji za klíčové, tedy přechod odpovědnosti za dotace na sociální služby z Ministerstva práce a sociálních věcí na jednotlivé kraje. Jejím naplněním půjde o návrat k původnímu záměru zákona, kde se rozhodování svěřuje nejbližšímu stupni řízení, tedy evropskému principu subsidiarity se tímto přibližujeme.

Ráda bych zdůraznila, že aktuálně předpokládaná novela jednoznačně neřeší veškeré problémy, které se s přechodem odpovědnosti za dotace na sociální služby na jednotlivé kraje pojí. Stěžejním úkolem je připravit dostatečně silný prováděcí předpis, který zaručí, že celý proces bude transparentní a nediskriminační a bude směřovat k hlavnímu cíli, a to pomoci potřebným, tedy klientům sociálních služeb.

Můžeme se možná bavit o tom, proč teď vystupuji v druhém čtení, ale bavíme se typově. Sociální služba má velkou škálu působnosti. O tom hovoří i počet zaměstnanců. Jejich řady čítají více než 52 tisíc zaměstnanců. Tedy Česká republika má více než 52 tisíc zaměstnanců činných v sociálních službách.

Počet lidí, o které se tito zaměstnanci starají, se blíží dvěma milionům lidí, občanů. To není rozhodně málo.

Ze všech těchto důvodů musíme nastavit jednoznačná pravidla, která neohrozí poskytovatele a pomohou těm, o které pečují.

V souvislosti s předloženou legislativní úpravou změn účinnosti ustanovení zákona o sociálních službách, jež se váží na financování těchto služeb, je bezpodmínečně nutné, aby již v příštím roce přistoupilo Ministerstvo práce a sociálních věcí k nastavení jednoznačného výkladu procesu dotačního řízení tak, aby byl přechod odpovědnosti na kraje hladký a model výpočtu výše dotace na sociální služby v rámci hodnotícího procesu jednotný. Zkrátka systém musí být jednoduchý a předvídatelný pro všechny.

Pan ministr slíbil, že on tento záměr předá svému nástupci, připraví prováděcí předpisy, které stanoví parametry, které zaručí rovnou soutěž mezi poskytovateli sociálních služeb a nebudou diskriminační, ať už z hlediska právní formy, poskytovatele či místa poskytování služby.

Mezi uvedené parametry patří jednoznačně například cena služby stanovená objektivním a transparentním způsobem, efektivita služby, její dostupnost a měřitelná kvalita. Mezi zásadní parametry patří nastavení minimální sítě poskytovatelů sociálních služeb, která bude odrážet demografický vývoj jednotlivého kraje či obcí. Podmínkou existence takové sítě jsou jasná a veřejně známá kritéria potřebnosti a další parametry, na základě kterých je posuzováno zařazení sociální služby do této sítě.

Za základní kámen spolupráce je nutné přijmout fakt, že tyto služby z většiny poskytují neziskové organizace, které tak spoluvytvářejí díky těmto službám nedílnou součást veřejné služby. Na to bychom ze zásady ze základu při vyjednání neměli nikdy zapomínat. Mnoho let jsou těmto organizacím měněna dotační pravidla. Neplatí se jim pevně danými částkami a často na finanční prostředky musí čekat. Tuto nejistotu nelze prodlužovat donekonečna, ale také nejde zavést systém, který neodzkoušíme. Proto jsem jednoznačně pro přijetí tohoto zákona, a to s výhradou, že máme dva roky na to výše zmíněné ve spolupráci s poskytovateli sociálních služeb, s kraji, s obcemi nastavit. Nastavit tedy síť, nastavit jednotkové ceny za lůžko v jednotlivých typech sociální služby, kde jsme lůžka zřídili, nastavit cenu za hodinu práce jednotlivých typů sociálních služeb.

Věřím, že další vývoj přinese víceleté financování a bude tak vnesen klid těm, které se starají o potřebné. Veškeré kroky ale musí pamatovat na limity, které jsou tvořeny státním rozpočtem a především prostředky určenými na podporu poskytování sociálních služeb. Z toho musíme vycházet. Musíme si být dále vědomi toho, že nelze mít štědřejší sociální systém, než na jaký ekonomika naší země v tu danou chvíli má. Nicméně jsem přesvědčena, že nastavení cen je cesta právě k úsporám, ke stabilitě v těchto oborech.

Na změně a dopracování se jednoznačně nesmí podílet Ministerstvo práce a sociálních věcí, ale také zástupci krajů, obcí a samotných poskytovatelů sociálních služeb.

Ráda bych vás také seznámila s pozměňovacím návrhem, ke kterému se za chvíli přihlásím, který jsem projednala s Národní radou osob se zdravotním postižením a se zaměstnavateli z chráněného pracovního trhu a s Chartou sociálního podnikání.

Pozměňovací návrh směřuje k obnovení kategorie osob se zdravotním znevýhodněním v zákoně o zaměstnanosti. Tedy vrátíme zpátky statut osoby zdravotně znevýhodněné. Zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných je potřeba nadále podporovat pomocí základních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti určených pro osoby se zdravotním postižením, byť v menším rozsahu než je tomu u osob invalidních. Toto předpokládá, že bude obnovena právní úprava o posuzování a rozhodování v této věci, avšak s tím rozdílem, že zatímco dříve rozhodovaly o statutu osoby se zdravotním znevýhodněním úřady práce, svěřuje se v navrhované úpravě tato pravomoc orgánům Správy sociálního zabezpečení.

Posuzování a rozhodování bude probíhat podle zákona číslo 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Osoby zdravotně znevýhodněné budou považovány pro účely zákona o zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením. Na podporu zaměstnávání těchto osob bude možné poskytnout zaměstnavatelům příspěvek podle § 78 odst. 2 zákona o zaměstnanosti, nejvýše však v částce 6 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou zdravotně znevýhodněnou. Na chráněné pracovní místo obsazené touto osobou nebude poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a na zaměstnávání těchto osob nebude poskytováno zvýšení příspěvku o částku odpovídající dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání těchto osob.

Omezení, které neumožňuje agenturám práce dočasně přidělovat zaměstnance, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, uživateli, bude zrušeno. Nicméně taková agentura, takový zaměstnavatel se nebude moct stát chráněným pracovištěm, nebude si moct vymezit chráněné pracovní místo a dostat na něj podle § 78 žádnou dotační částku.

Cílem předkládaného návrhu je též snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů spočívající v tom, že Úřad práce České republiky si bude se souhlasem zaměstnavatele zajišťovat potřebná potvrzení o tzv. bezdlužnosti sám.

Posuzování znovu zaváděné kategorie osob zdravotně znevýhodněných bude podléhat shodné právní úpravě podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Navrhované změny odpovídají obvyklému dvouinstančnímu procesnímu modelu, podle kterého bude posuzovat a rozhodovat o osobě zdravotně znevýhodněné v prvním stupni správního řízení Okresní správa sociálního zabezpečení, v odvolacím řízení Česká správa sociálního zabezpečení.

Vážení kolegové, zároveň za velmi důležitý považuji fakt, že na návratu institutu osob zdravotně znevýhodněných panovala dlouhodobá shoda napříč Poslaneckou sněmovnou. Tento zákon v podstatě je před projednání vlády. Věřím, že kdyby Poslanecká sněmovna jednala dále, tak že tento zákon bude jednoznačně přijat, protože opravdu navrací tento institut, který mnohým lidem v roce 2013 končí, proto ten spěch. Tento institut jim končí, nový nebude zaveden, dokud nebude přijat tento zákon.

Jsem si zcela dobře vědoma toho, že toto je přílepek. Já se k němu hlásím. Ale hlásím se k němu v situaci, kdy zřejmě jednáme o posledních možných zákonech, kdy mnozí lidé přijdou o pracovní místa, protože jejich zaměstnavatelé si na ně nebudou moci udělat tzv. čtyřprocentní odpočet. Mluvíme o lidech, kteří nejsou pouze na dotovaných pracovních místech, ale mluvíme o lidech, kteří jsou na běžném pracovním trhu. Bavíme se o lidech, které - pokud se budeme bavit o přílepcích a budeme je dodržovat, i když já bych za normálních okolností s tímto přílepkem nikdy nepřišla - tak v podstatě v této situaci je vyřadíme z pracovního procesu. Na jednu misku vah dávám pracovní zařazení, na druhou misku vah dávám sociální dávky a dlouhodobou nezaměstnanost těchto lidí.

Moc vás prosím, až budeme hlasovat ve třetím čtení, abyste toto zvážili a v tomto těžkém období bych byla ráda, aby nejenom Poslanecká sněmovna, ale aby přimhouřila oko i senátní budova a kolegové se k tomuto postavili čelem a tento pozměňovací návrh schválili.

Na jednu stranu včera celé dopoledne jsem byla na jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jsme toto projednávali, a jednoznačně jsme se shodli.

Přílepek je tehdy přílepkem, jestliže ho někdo napadne. Toto je ve jménu lidí se zdravotním postižením a já věřím, že vyslyšíte to, co jsem tady říkala.

Děkuji za pozornost.