Rozpočet českého předsednictví

Bohužel již v současné chvíli jsou možné velké ambice zastíněny rozhodnutím vlády, která v říjnu minulého roku potvrdila snížení rozpočtu na předsednictví na 1,24 miliardy korun. Pro kontext dobře slouží objem financí alokovaných na první české předsednictví před jedenácti lety, který činil 3,75 miliardy korun (v dnešních cenách zhruba 4,3 miliardy korun). Vzhledem k datu schválení není možné propad oproti roku 2009 o více než 70 % svádět na vrub prohloubení státního schodku v souvislosti s nemocí COVID-19. V tomto ohledu tedy jasně stojím na straně ministra zahraničí Petříčka, který na rizika spojená s podfinancováním upozorňuje. Legitimní je i kritika dlouholetého velvyslance při EU Jakuba Dürra, jenž vnímá rozpočet jako podfinancovaný.

A jiné země?

Jak je na tom Česko ve srovnání s dalšími členskými zeměmi, které se chystají na předsednickou roli? Například Slovinsko plánuje na předsednictví vydat v přepočtu přes 2 miliardy korun, což je vzhledem k velikosti země (populace 2 miliony a pětinové HDP v porovnání s Českem) znatelně více. Slovinští politici na rozdíl od premiéra Andreje Babiše, který úspory vehementně obhajuje, vidí potenciál, jenž může úspěšné předsednictví pro malou členskou zemi přinést. Stejně tak Slovensko do svého předsednictví před čtyřmi lety investovalo okolo 70 milionů EUR, tedy přibližně o 600 milionů Kč více, než má v plánu utratit Česko.