Dobré odpoledne. Budu efektivní ve svém vystoupení, i protože vím, že pan ministr má teď starosti nejen zde, ale zároveň o místnost vedle, kde se věnuje projednávání návrhu státního rozpočtu na příští rok.

Nebudu opakovat argumenty, které před malou chvílí uvedla moje kolegyně Alena Schillerová, tedy náš pohled na to, co to všechno zapříčinilo, a důvody, které vidíme, nebo důvody, které ukazují na stav letošního státního rozpočtu.

Velmi krátce se vrátím k argumentaci, kterou jsem tady pověděl v prvním čtení. A nebudu mluvit o soukromých dopravcích, o kamionech a podobně. Tu argumentaci podtrhnu a opřu primárně o dopravu veřejnou a připomenu, že jsme si dávali ta čísla, když jsme si sčítali tady to rozhodnutí tak, jak my ho nazýváme, změna pravidel v průběhu hry, ne tedy od 1. ledna příštího roku, ale teď od pololetí, tak pro vaši představu, kolegyně a kolegové, třeba České dráhy jako hlavní národní dopravce spotřebují nějakých 46 milionů litrů nafty ročně, jednoduchým přepočtem přepočteno na peníze je to kolem nějakých pěti šesti milionů korun za rok.