Karenční dobu zavedla vláda Mirka Topolánka v roce 2007. Zjednodušeně lze říct, že se jedná o nástroj, který má předcházet zaměstnancům zneužívat krátkodobou pracovní neschopnost a to tak, že zaměstnanci za první tři dny nemoci nedostávají žádnou náhradu za ušlou mzdu. Je potřeba férově říct, že v důsledku karenční doby skutečně poklesla krátkodobá pracovní neschopnost zaměstnanců, což potvrzují i statistiky za posledních 10 let.
Možná se ale teď ptáte, proč tedy karenční dobu chceme zrušit a jak jsem vlastně hlasoval. Nebudu Vás dlouze napínat. Přiznám se, že i když jsem návrhem vnitřně nesouhlasím, tak jsem ho nakonec podpořil. Zrušení karenční doby je totiž velkou prioritou pro našeho koaličního partnera ČSSD a je součástí koaliční smlouvy, kterou jsem podepsal i já a jsem toho názoru, že slovo se má držet.
Myslím si, že samotná myšlenka tohoto návrhu není špatná a souhlasím, že zejména lidem s nízkým příjmem může tento výpadek způsobit problémy. Od léta tak říkám, že jsem ochoten věc podpořit, ale za jedné podmínky. Musí se změnit parametry. K dnešku mám informaci o tom, že související projekt e-neschopenka (nástroj k zamezení zneužívání nemocenské) je připraven pro první čtení. To je pro mě osobně důležitá záruka. K e-neschopenkám připravuji článek, ve kterém Vás budu konkrétněji informovat.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV