Člověk nemusí detailně znát rozpočty evropských zemí, aby věděl, že všechny rozpočty zoufale hledají finanční prostředky, kde se dá. Proto jsem byla i zvědavá, kde předseda Evropské komise prostředky najde. Celkem brzy se ukázalo, že nejde o nějaké nové prostředky, které by předseda Juncker našel, ale jen o to, že se některé prostředky z rozpočtu Evropské unie přesunou do momentálně marketingově dobře znějícího názvu, přidají se nějaké bankovní záruky a vynásobí se to multiplikačním efektem soukromých investic patnácti. Takže se bavíme o tom, že reálné prostředky v celém projektu budou maximálně 21 mld. EUR na celou Evropskou unii (a to se ještě očekává, že něco z těchto peněz dají národní vlády). V některých momentech to připomíná čarodějnictví finančních institucí, které vedlo ke kolapsu bank v letech 2008 - 2009. Ovšem čarodějnictví předsedy Junckera není konec. Když začal hledat prostředky v rozpočtu Evropské unie, tak se nesoustředil na balast, který v rozpočtu je – jako jsou provozní náklady Evropské komise, financování nesmyslných projektů z fondů EU, pomoc ukrajinským oligarchům nebo sebepropagace Evropské komise. Ovšem chce sáhnout na peníze určené na výzkum na univerzitách a ve výzkumných centrech, kde chce sebrat 2,7 mld. EUR. Přitom všichni bychom měli vědět, že právě výzkum je budoucností ekonomického růstu. Sebráním peněz z výzkumu se jen Evropská unie obrazně řečeno „střelí do nohy“. Bylo by dobré, kdyby Jean-Claude Juncker ve svých čarodějnických schopnostech dosahoval úrovně Harryho Pottera, jenže zatím spíše připomíná čaroděje druhé kategorie, který všechno pokazí. Proto podporuji otevřený dopis Asociace evropských univerzit Jeanu-Claudu Junckerovi z minulého týdne, který proti omezení finančních prostředků protestuje. Jestli myslíme vážně úmysl najít další prostředky na investice, tak bychom měli pozornost soustředit jinam – utíkají nám peníze do daňových rájů – o tom, jak tyto prostředky dostat do evropských rozpočtů, jsme zatím od předsedy Evropské komise neslyšeli nic. A potom je třeba zvýšit daňovou solidaritu. Pak se najdou peníze na investice, ze kterých budou mít prospěch všichni – i ti, kteří dnes ulívají peníze do daňových rájů.

Ing. Kateřina Konečná, poslankyně Evropského parlamentu ( KSČM )