O mnoho let později se jim ze strany Organizace spojených národů dostalo satisfakce a tento den byl uznán jako Mezinárodní den žen. Tehdejší švadleny si však s největší pravděpodobností vůbec nepřipouštěly, že v roce 2022 bude aktuální debata o pracovní době, neboť tzv. pružná pracovní doba, nepravidelnost a nutnost z existenčních důvodů pracovat i během mateřské dovolené budou problémy i třicátých let jednadvacátého století. Jak praví Světová odborová federace „před 165 lety by si určitě nikdo nepředstavoval, že v roce 2022 se lidé začnou místo tmy bát světla, protože cena elektřiny se dnes určuje na burze a žádný lidový příbytek si nemůže dovolit obrovský nárůst její ceny.“

Pandemie Covid-19 trvala dva roky a byly to právě ženy, které nesly její dopady nejvíce. V sektorech zaměřených na péči o druhé pracuje v EU asi 49 milionů lidí. Více než tři čtvrtiny – celých 76 % - z nich jsou právě ženy. Lékařky, sestry, pokladní, učitelky, uklízečky, kuchařky a celá řada dalších si zaslouží obrovské díky. Nejen v rovině slov, ale zejména činů. Odstraňme ze slovníků termíny jako skleněný strop (označující neviditelnou bariéru v cestě například na vedoucí pozice), skleněný výtah (poukazující na stereotypy, které mužské části umožňují růst) nebo skleněný útes (který zase označuje stav, kdy se na ženy hodí zodpovědnost, až se zdá situace bezvýchodnou). Odstraňme neospravedlnitelné rozdíly v odměňování. Nikoli kvótami a umělými konstrukty. Ale přirozeným přístupem. Bez předsudků, stereotypů a povýšenosti.