... díky špičkové laboratoři tropické ekologie. I váhal jsem – nakonec jsem ale usoudil, že příběh o náladách v dnešním Česku vypovídá tolik, že se prostě podělit musím.

Předešlu, že onu skupinu či laboratoř zaměřenou na tropickou ekologii vybudoval při českobudějovickém Biologickém centru AV ČR – a Jihočeské univerzitě – můj dlouholetý nadřízený a kolega prof. Vojtěch Novotný, přičemž klíčem k úspěchu se stala výzkumná stanice, kterou za víc než dvě desítky let práce vybudoval v pralesích Papuy – Nové Guineje (tedy východní, politicky samostatné části druhého největšího ostrova světa). Na rozdíl od jiných tropických projektů se ten papuánský od začátku opíral o spolupráci s místními lidmi, z nichž někteří na stanici nejen pracují a jiní zde dokonce, v součinnosti s australskými a jinými univerzitami, získali akademické vzdělání (více ZDE). Funkční vědecké zázemí v takto atraktivním místě je samozřejmě lákadlem, které do Novotného týmu přivádí vědce z celého světa; a protože dnešní ekologie není jen sbírání čehosi kdesi v tropech, ale i zpracování materiálu v laboratořích a útrobách počítačů, existuje dost čilý pohyb vědátorů mezi Novou Guineou, budějckými laboratořemi a podobnými pracovišti na celém světě. Do toho provozu jsou samozřejmě zapojení i mladí akademici přímo z Papuy – nejeden navštívil České Budějovice na krátkodobou pracovní stáž, samozřejmě s řádným vízem a pod bedlivým dohledem cizinecké policie. A byť se o Nové Guinei dosud tradují historky, v nichž hrají hlavní roli misionáři konzumovaní místními kanibaly v trávových sukýnkách, tak nikdo nepozřel ani profesora Novotného, ani desítky badatelů a studentů, kteří tamní stanici navštívili. Ty historky (a trávové sukýnky), to vlastně už je folklór, vážící se k realitě 21. století asi jako se husitské cepy a řemdihy váží k současným Čechám.

Sídliště Máj stojí hned vedle českobudějckého akademického areálu. Je to sídliště v mnohém neslavné – hustá zástavba prozrazuje projekt z pozdních 80. let, jsou zde nejlacinější adresy, nejdivočejší noční bary a ovšem, i nejproblematičtější sousedé. Na druhé straně, právě zde bydlí nebo aspoň část života bydlel nejeden známý akademik, protože věda je občas řehole a akademici bývají skromní, neokázalí. A samozřejmě zde občas bydlí i zahraniční návštěvy, včetně těch z jižních moří.

I stalo se jednoho večera, že na facebook Českých Budějovic jakýsi občan vyvěsil fotografii dvou papuánských stážistů (focenou ve večerním světle a z uctivé vzdálenosti), říkejme jim Tom a John, pravděpodobně se vracejících z práce, s poněkud vyplašeným komentářem:

Migranti už jsou tady: Viděl jsem jich tam patnáct, přecházeli silnici a mířili k Branišovskému lesu, kde asi táboří.