Před dvaceti šesti lety byla Česká republika přijata do svazku zemí NATO. Připomínáme si toto významné výročí s vědomím, že naše příslušnost ke státům sdruženým v NATO nám dala možnost podílet se na společné obraně západní civilizace a být zároveň pod její ochranou. Je dobře, že se těšíme ochraně organizace, která byla založena s cílem bránit své členy před napadením. Tím spíše je to dobře ve světě, ve kterém na střední Evropu stále dopadá stín Ruska, jehož agresivní imperiální podstata se nikterak nezměnila, jak přesvědčivě ukazuje otevřená válka proti Ukrajině. Odkazy na naše vlastní historické zkušenosti, ať se již jedná o Mnichov r. 1938 či srpen r. 1968, jsou zcela na místě a je nezbytné z nich čerpat. 

V souvislosti s agresí Ruska proti Ukrajině se dále odkazujeme na naše četná vyjádření k danému tématu, která publikujeme již od roku 2014. Zejména pak opakujeme, že vláda premiéra Fialy má plnou podporu Konzervativní strany pro své kroky směřující k podpoře Ukrajiny v jejím boji na život a na smrt. Dnes pravděpodobná finlandizace Ukrajiny spojená s opakovanými požadavky Kremlu, aby NATO vyklidilo své východní křídlo, nás však staví před otázku, jak efektivně čelit riziku opětovného rozšíření ruského panství do střední Evropy.