Údajná propalestinská skupina, o níž však nejsou prakticky žádné informace, již oznámila, že šlo o odvetu za izraelské útoky v Gaze. Poškozená firma následně zdůraznila, že drony nedodává Izraeli, nýbrž Ukrajině. Tvrzení, že je třeba přijmout účinná opatření k minimalizaci rizika takových útoků, je triviální a toto uvědomění přichází opožděně. Útoky na cíle zapojené do zbrojní výroby či podpory Ukrajiny už se totiž v minulosti odehrály a to jak v ČR, tak v jiných evropských zemích. Je nutné mít na paměti, že Rusko funguje ve válečném režimu a tomu odpovídá i činnost a operace jeho zpravodajských služeb. Kdo si toto neuvědomuje či neuvědomoval, je v oblasti bezpečnosti zjevně nekompetentní.

Fakt, že je nutné postarat se o lepší zabezpečení příslušných objektů – což je nesporně úkol primárně pro jejich majitele či provozovatele, je stejně tak logický jako to, že taková opatření se musí promítnout i do cen výroby a výrobků, což ostatně může být jedním ze sekundárních cílů takových aktivit. Na státu pak je úkolovat tímto směrem tajné služby a umožnit jim fungování, aby se podobným útokům a jejich organizátorům s maximální efektivitou dařilo bránit a zabránit.