Volby dopadly tak, jak dopadly a nemá cenu nad jejich výsledky štkát (či jásat -  jak kdo). Sněmovna je tvořena množstvím politických stran s marginálními počty poslanců. Zjevně nastala situace, vyžadující nadhled, toleranci, snahu chtít se dohodnout. Proč, ptám se podruhé? Protože – dámy a pánové poslanci – Vaši voliči, Vám dali hlasy proto, abyste tvořili, hájili své volební programy a usilovali o prosperitu celé společnosti.

A jaká je realita?  Partaje si bleskem rozdaly virtuální lopaty a krumpáče, aby se mohly opevnit ve svých zákopech. A volič se zatím někam zvolna rozplynul. Voličské hřbety už nejsou potřeba, pozice byly dobity. Mnozí zastupitelé sice museli na mapě Prahy zjistit, kdeže ten Parlament vlastně je, ale to by nebylo to nejhorší. Horší je, že z některých prezentovaných názorů vyplývá, že vůbec netuší, co je vlastně jejich posláním. Smutný poznatek…

Myš, která řvala...

Česká rarita. Rezignující předseda politické strany, jejíž osud nebyl pár minut před ukončením sčítání hlasů vůbec jasný a jen náhodou neskončila v propadlišti politických dějin, po prosmeknutí se do Parlamentu zase začíná škodit. Tento nabubřelý tragikomický klaun chce olbřímí silou šesti mandátů zablokovat ustavení Sněmovny. A hledá spolupachatele. Další frustrované. Napadá mě příznačný název: „Myš, která řvala“. V historii lze též nalézt výrok „rozděl a panuj“.  A když „mnoho nezmohu“, tak alespoň řvu a škodím.

Kulatý stůl…

Pirátská strana prý uspořádala „kulatý stůl“. Záslužný počin, zdálo by se, kdyby…  Zřejmě se její zastupitelé domnívali, že pojem kulatý stůl je odvozen od jeho tvaru…. Trošku mýlka. Jimi pořádané setkání bylo spíše setkáním u šišatého stolu, protože se opět postupovalo selektivně a pokoušel se dělat účet bez hostinského. Spíš tedy schůzka spiklenců, než záslužný počin.