A pokud bychom provedli skok o tři dekády dopředu, do naší současnosti, obraz by se asi změnil. Televizor je nyní mnohem větší a barevnější, ale rodinné shromáždění před obrazovkou je nahrazeno individuálním sledováním obsahu na smartphonech. Z internetu na nás teď proudí humor v podobě memů, který je často rychlý, cynický a sarkastický.

Jasně, je jiná doba, ale změnil se také náš humor? Jednou z nejmarkantnějších změn je nepochybně jeho dostupnost. V minulosti byly hlavními zdroji smíchu televizní pořady, divadla a knihy. Dnes je humor na každém rohu - na sociálních sítích, v memech, na youtube kanálech a v podcastech. Tato masivní dostupnost humoru však s sebou nese i určitou povrchnost. Vtipy a memy rychle mění svůj charakter a zastarávají, a přestože nás dovedou rozesmát, často postrádají hloubku a kontext, který byl pro humor minulých let typický. Základní esence humoru ale zůstává stejná. I přes všechny změny, které nastaly, stále se smějeme na stejných základech - nesrovnalostech, absurditách, nedorozuměních a překvapeních. Stejně jako před 30 lety, i dnes stále hledáme útěchu, radost a zábavu v humoru. Jestliže je to vtip Jiřího Lábuse nebo meme na internetu, humor je stále tím, co nás spojuje. Zítra si připomeneme 17. listopady, nezapomenutelné dny z naší historie, které máme spojené s vážnou situací. Dny, kdy nebylo všem do smíchu. Když se ale ohlédneme zpět, nejen na posledních třicetčtyři let, uvidíme jednu konstantu, kterou všichni máme rádi - smích.