Strana se pokusila reagovat na volební prohru odbyrokratizováním a zpružněním života stany. Sociální demokracie je založena na dobrovolné činnosti členů, jež otravují přehnané nároky na administrativu a složitý způsob tvoření stranických orgánů.

Symbolem bylo zrovnoprávnění členů zrušením kvót na zastoupení pohlaví. Nově měl mít každý člen strany rovné právo kandidovat do stranických funkcí a jeho příslušnost k pohlaví jej nezvýhodňovala. Sociální demokracie by se tak zbavila jednoho ze znaků neomarxismu, který se různými kvótami snaží zkreslit demokratickou volbu členů. Toto sociální inženýrství v minulosti využíval fašistický korporativismus a znám je i z doby komunistické totality, kdy požadavky na různé poměry zastoupení pohlaví, národních, profesních a třídních skupin vedly k tvoření zastupitelských orgánů bez ohledu na skutečnou vůli voličů. Je výmluvné, že v největších západoevropských státech v Británii a Německu byly premiérky z pravicových, ne levicových stran. Nové vedení sociální demokracie chtělo, aby se volilo dle politických názorů a ne podle genitálií či věku.

Tento i další návrhy nebyly přijaty, byť s nimi souhlasilo přes 75% delegátů sjezdu. Sociální demokracie totiž musí měnit stanovy třemi pětinami všech delegátů sjezdu. Sjezd měl více než 500 delegátů a z nich více než stovka nedorazila a nehlasovala. Tím se nutná většina 60% všech delegátů stala více než 80% většinou přítomných delegátů, což zablokovalo snahu po výrazné změně stanov.