Koudelka (Trikolora): Miroslav Ševčík a akademická svoboda

26.03.2023 13:06 | Komentář

Ve střední Evropě hrají tradičně významnou veřejnou úlohu akademici a vědci. Je dobrou vlastností, pokud se vědec neuzavře do svého oboru, ale je veřejně činný.

Koudelka (Trikolora): Miroslav Ševčík a akademická svoboda
Foto: Archiv PL
Popisek: Zdeněk Koudelka

Zvláště to platí o vědce ze společenských věd. Masaryk byl profesor, Beneš docent, Husák kandidát věd, Václav Klaus profesor. Profesorem je současný premiér Fiala a ministr Mikuláš Bek je docent, oba byli i rektory univerzity. Nejde jen o tato novodobá jména. 

Vždyť i Mistr Jan Hus byl rektorem Karlovy univerzity, a kdyby se věnoval jen teologii v uzavřeném vědeckém světě, mohl se v klidu dočkat doktorátu, profesury a akademického důchodu. On však měl touhu mluvit k lidem, kázat. To jej v důsledku přivedlo na hranici, ale také k nesmrtelnosti, pokud ji chápeme jako život ve vědomí následných pokolení.

Je tedy trvalou a respektovanou hodnotou, pokud je vědec veřejně aktivní a veřejná aktivita není nic jiného než politika, v tom nejlepším slova smyslu. Politika není jen politika stranická či ucházení se o veřejné funkce. Politika jako  správa věcí veřejných je i to, když k vám nyní hovořím, když vy se o věci kolem sebe zajímáte a hodnotíte.

Ovšem jako dnes uznáváme Husa i Masaryka, také platí staré přísloví, že doma není nikdo prorokem. Je jednoduché uznat dávno mrtvé, protože už nejsou předmětem sporů dneška, anebo jen zprostředkovaně, horší je uznat žijící a bojovat za určitý princip nejen u těch, které máme rádi, ale také u těch, které možná rádi nemáme či je většinou osobně neznáme. A když je známe, tak nás mohou i trochu štvát.

I dnes uctívaný Hus byl přece exkomunikován, pronásledován a nakonec upálen. Tomáši Masarykovi studenti vytloukli okna a vykřičeli jej z přednášky pro jeho veřejné názory, ať už v rámci boje o rukopisy či v době hilsneriády. Jak lehké je uctívat hrdiny dob dávno minulých, protože už v učebnicích ve školních škamnách nám řekli, že jsou to ti správní, stateční rekové, a jak těžké bylo rozpoznat a hájit je za jejich života, když nebylo tak zřejmé, zda jde o skutečné hrdiny či falešné proroky. To je však úkol každé doby a každého člověka, který nechce být jen ovládány objekt, ale sám dokáže hodnotit a má odvahu říci ANO nebo NE. Jasně, nedvojznačně. Jak to není samozřejmé i u těch, kteří by měli mít jasno, dokazuje i nový prezident Petr Pavel svým důchodovým ANO, ALE.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: PV

Mgr. Ondřej Krutílek byl položen dotaz

Životní úroveň

Vy: ,,Komunisti nám fakt nezlepší životní úroveň“. Já: Podle vás se snad naše životní úroveň za poslední čtyři roky zlepšila? Nemyslíte, že je to přesně naopak? Komunisty nevolím, ale proč volit vás?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vích (SPD): Volby můžou něco změnit, toho se SPOLU a STAN bojí

12:04 Vích (SPD): Volby můžou něco změnit, toho se SPOLU a STAN bojí

Pořád nevyhrávají volby ti správní? Tak padají žaloby, aby je nešlo volit.