Návrh podávají poslanci vládní ODS, TOP 09, včetně ministrů Pavla Blažka, Mariana Jurečky, Vlastimila Válka, Víta Rakušana, Vladimír Balaš, i poslanci opozičního ANO a SPD, včetně čelných představitelů Aleny Schillerové a Tomia Okamury, který jej podepsal s bratrem lidovcem Hayatem. I dnes dokáží vládní a opoziční politici jednat společně.

Návrh zákona vychází z uznání tradice státnosti zemí Koruny české, což výslovně zakotvuje naše Ústava ve svém úvodním prohlášení, a chrání odkaz našich předků i v úctě k symbolům Čech, Moravy a Slezska, které jsou nedílnou součástí symboliky státu. V současnosti jsou upraveny znaky Čech, Moravy a Slezska jen jako součást velkého státního znaku, jejich vlajky nejsou upraveny vůbec. Přitom jsou zemské znaky i vlajky užívány, zejména na Moravě.

Zákon upravuje zemské znaky tak, jak jsou upraveny ve velkém státním znaku. Vlajka vychází ze znaku a má podobu heraldické vlajky, kdy list vlajky je v barvě pole štítu znaku a na listu je uprostřed umístěna příslušná heraldická zvířecí figura dané země. Obdobně jsou vytvořeny vlajky krajů.

V případě znaku a vlajky Moravy je připuštěno i užívání varianty se zlatočerveným šachováním, které vychází z polepšení moravského znaku císařem Fridrichem III. privilegiem ze 7. prosince 1462. Tuto variantu užívá Jihomoravský kraj ve čtvrtém poli svého čtvrceného znaku a dále jej užívají některá města či městské části - Znojmo, Napajedla,  Brno-Královo Pole, Ostrava-Mariánské Hory, Ostrava-Vítkovice. Zákon připouští, že zemské znaky a vlajky mohou užívat všechny osoby, soukromé i veřejné, důstojným způsobem.

Zákon stanoví umístění zemského znaku při začátku území Čech a Moravy podle stavu k poslednímu dni existence zemského zřízení u nás k 31. 12. 1948. Zákon je projevem uznání historického zdroje zemí na tvorbu státnosti České republiky a respektu k lidem, kteří se hlásí k tradicím země, kde žijí.