Dostávám Newsletter do schránky poštou, ale další výtisky jsem bral pro známé, v poslední době pro členy diskusní společnosti Žebětínská akademie. Léta trval tento pokojný stav. Kdo chtěl, si jej vzal, kdo nechtěl, nechal tak, jak to ve svobodné a názorově různorodé společnosti má být.

Až 5. 3. 2024 na diskusním fóru informačního systému Masarykovy univerzity započal student právnické fakulty debatu příspěvkem, nazvaným „Patří Newsletter institutu Václava Klause na chodby MUNI?“. Ozvaly se hlasy proti Newsletteru na právnické fakultě, které na počátku diskuse uvedl odborný asistent práva životního prostředí Jakub Vomáčka. Jiný účastník, čerstvý absolvent, si přisadil slovy: „Za mého působení na PrF jsem Newsletter IVK pravidelně uskladňoval v recyklačním pytli na papír“.

Při čtení jeho slov, kdy se chlubí tím, že likviduje publikace, jsem si vzpomněl na dokumentární filmy z německé třetí říše, kdy jiní lidé ve jménu své tehdy módní a vládnoucí ideologie házeli do ohně závadné tiskoviny. Zazněly i opačné názory, argumentující svobodou slova či poukazující, že na Fakultě sociálních studií byl volební plakát vládní strany do Evropského parlamentu. Ty však utřel student politologie Fakulty sociálních studií, že kampaň do Evropského parlamentu na Fakultě sociálních studií je naprosto v pořádku, ale dotčený časopis je brak a do škol nepatří. Na což vtipně reagoval jiný student Fakulty informatiky slovy: „Co se mi líbí, je v pořádku, co se mi nelíbí, už ne." Výstižně vyjádřil argumenty zastánců svobody slova starší absolvent geologie: „Svoboda slova slouží k ochraně těch názorů, které nesdílí většinová populace.“