Koudelka (Trikolora): Vyvěšování vlajek cizích států

16.02.2026 6:23 | Monitoring
autor: PV

Vyvěšování státních vlajek upravuje právo a vexilologie, nauka o vlajkách. Vyvěšení vlajky vyjadřuje svrchovanost státu nad územím.

Koudelka (Trikolora): Vyvěšování vlajek cizích států
Foto: XTV
Popisek: Zdeněk Koudelka

Obyčej a vexilologická pravidla

Podle mezinárodního a vexilologického obyčeje cizí státní vlajka může být na území jiného státu vyvěšena jen s vlajkou státu, kterému území patří. Přitom se domácí vlajka vyvěšuje na čestnějším místě. Samostatně se cizí státní vlajkou označují diplomatické a konzulární úřady či budova, v které dočasně pobývají zahraniční představitelé, například při návštěvě hlavy cizího státu.

Naše právní normy

Zákonem o užívání státních symbolů je upraveno jen, že vyvěšuje-li se naše vlajka státní a vlajky jiné, naše vlajka musí být na čestnějším místě, což je z čelního pohledu na vlajky vlevo při vyvěšení dvou vlajek, uprostřed při vyvěšení tří nebo pěti vlajek, v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení čtyř vlajek, první či poslední v řadě při vyvěšení více než pěti vlajek. Nedodržení tohoto pravidla je přestupek s pokutou do 10 000 korun.

Naše právo nereguluje samostatné vyvěšování vlajky cizího státu. A protože platí ústavní zásada, že co není zakázáno, je lidem dovoleno, mohou lidé a právnické osoby vyvěšovat samostatně vlajku cizího státu, byť je to v rozporu s mezinárodním i vexilologickým obyčejem. Je to důsledek toho, že zákonodárce nenapadlo, že by se u nás samostatně vyvěšovaly vlajky cizích států. I v době totality 1948-89 byly vlajky Sovětského svazu vyvěšovány vždy s vlajkou československou, která byla na čestnějším levém místě.

Anketa

Jste pro zrušení poplatků pro ČT a ČRo?

96%
hlasovalo: 48770 lidí

Jen v době ohrožení Československa Německem stát reagoval na hromadné vyvěšování německých vlajek sudetskými Němci a zákonem o užívání vlajek, znaků a jiných symbolů v roce 1936 vázal vyvěšování cizích vlajek na souhlas zemského úřadu. Tento zákon byl zrušen v roce 1960.

Ovšem státní orgány mohou jen to, co jim právo výslovně umožňuje. A protože žádný zákon neumožňuje státním orgánům vyvěšovat cizí vlajku samostatně, činit tak nemohou. Občanům a právnickým osobám za samostatné vyvěšování vlajky cizího státu nehrozí pokuta, je to však neslušné vůči státu našemu, zvláště činí-li tak veřejné instituce financované ze státních peněz.

Ignorace státní vlajky Právnickou fakultou Masarykovy univerzity Brno

Příkladem nesprávného samostatného vyvěšování vlajky cizího státu, což je vexilologická nepatřičnost, je ukrajinská vlajka na budově Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Fakultě nestálo za to vyvěsit i naši vlajku státní, přestože je financována ze státního rozpočtu ČR, ne Ukrajiny. Fakulta neužívá ani moravskou vlajku, byť se na území Moravy nachází. Přitom rektorát Masarykovy univerzity na Žerotínově náměstí v Brně vyvěšuje naši vlajku státní na čestnějším místě a teprve na vedlejším místě vlajku cizího státu.

Článek byl převzat z Profilu Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ing. Vladimír Pikora, Ph.D. byl položen dotaz

Opravdu stojí dva dny zasedání sněmovny 8 milionů?

Za co proboha taková částka? A jestli je to fakt pravda, dokážete s tím něco udělat? Protože není tohle přesně věc, na které by se dalo ušetřit – teď to nemyslím tak, že by se zasedání neuskutečnilo, ale nejde to za normální peníze? A ještě, když tvrdíte, že jde o typ hlasování, na kterém být musíte...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Richterová (Piráti): Sněmovna schválila odklad superdávky

9:06 Richterová (Piráti): Sněmovna schválila odklad superdávky

Poslanecká sněmovna dnes potvrdila návrh na odklad vyplácení tzv. superdávky. Piráti zdůrazňují, že …